RECENZE: Národní házená by chtěla být novou Lajnou nebo Vyšehradem. Výsledek je ale spíš trapný
Streamovací služba Voyo se rozhodla přijít s vlastním sportovním seriálem, který by mohl konkurovat Lajně nebo Vyšehradu, moc se jí to ale nepovedlo. Příběh skupinky bývalých hráčů házené, kteří se sotva protloukají životem a nechtějí se smířit s tím, že jsou za zenitem, v prvních dvou dílech totiž víc nudí, než baví. Nespasí to ani plejáda známých hereckých tváří včetně Jiřího Langmajera. Seriál Národní házená tak rychle upadne do zapomnění.
Sportovní seriály s přepáleným humorem v posledních letech slaví na české scéně jeden úspěch za druhým. Ať už to byl ještě umírněný Okresní přebor, střelený Vyšehrad nebo svérázná Lajna. Všechny jmenované tituly těžily z toho, že se nebraly vážně, měly výrazné postavy a neotřelý, byť přepálený humor. Není tak divu, že něco podobného chtěla přivést na obrazovky i streamovací služba Voyo.
Ta se vytasila se seriálem Národní házená, který vypráví o partičce bývalých spoluhráčů, kteří kdysi bývali hvězdami, nyní ale žijí v zapomnění a jsou v podstatě nuly. Jednoho dne ale přijde nabídka na turnaj veteránů a kamarádi vycítí šanci připomenout si staré dobré časy, kdy ještě zvládli přeběhnout hřiště. Jednoduchá zápletka, kterou už jsme mohli vidět v minulosti několikrát, na papíře určitě fungovala. Ve skutečnosti to ale drhne.
Suchánek bohužel nezklamal
Byť má každý díl třicet minut, tempo se poměrně vleče a děj prvních dvou dílů by se dal smrsknout do jediné epizody. Největší problém je ale humor, který je často nefunkční, až trapný. Repliky, které dával dohromady scenárista Michal Suchánek, se v naprosté většině neobejdou bez laciných vulgarismů a snad každá věta obsahuje slovo vole. Do toho Marek Taclík hláškuje vtipy jako z Kameňáku, tedy typu: "Není otázkou, kolik mi dáte, ale kdy."
Kromě Taclíka se v seriálu vyskytuje řada hereckých hvězd. Ne všechny jsou ale trefou do černého. Světlými výjimkami je Jiří Langmajer, který má však v prvních dvou epizodách minimum prostoru a navíc při sledování jeho postavy má divák pocit, že už jí tak trochu někde viděl a dokonce zahranou stejným hercem. Povedlo se i obsazení Martina Pechláta. Ten se do role životem otráveného tělocvikáře hodí a je vidět, že si to na place užil. Tím to ale končí. Suchánek hraje po sto padesáté sám sebe a Petr Vršek s Jakubem Špalkem jsou prakticky neviditelní.
Neužila si neužijete
Paradoxně největším překvapením pro diváka bude Václav Neužil ml., bohužel však ne v tom dobrém smyslu. Talentovaný herec se do role snad ani nehodí a jeho postava je místy až nechtěně trapná. Neužil správně pochopil, že tady nejde o žádné herecké výkony, základem je nebrat se vážně. Nikdo mu už ale neřekl, že i to má své meze. Na druhou stranu nejspíš se jen držel Suchánkova scénáře, a to je ten největší problém.
Suchánek totiž bere všude možně, ať už je to ze seriálů Lajna, Vyšehrad nebo Okresní přebor, tak i z amerických filmů, jako je třeba Vybíjená. Do toho všeho namíchal svůj humor, který už je tak minimálně deset let za zenitem, a ve finále tento mišmaš vlastně nefunguje. Není to sice úplně nejhorší, ale spíš těžce průměrné a zapomenutelné. Nezbývá než doufat, že seriál v dalších dílech chytne dech. Zatím to tak ale nevypadá...