RECENZE: Panství Downton: Nová éra je vymazlenou telenovelou, která uzavírá řadu dějových linek
Seriál Panství Downton se dočkal již druhého filmového pokračování, tentokrát s podtitulem Nová éra. Scenárista Julian Fellowes vrátil do hry téměř všechny známé postavy, které oproti předchozímu filmu dostal na starosti režisér Simon Curtis. To je ale prakticky jedinou změnou oproti prvnímu dílu i seriálu, vše tudíž jinak běží v dobře zajetých kolejích a fanoušci tak dostávají ohromný servis. Na své si ale přijdou i noví diváci.
Ačkoli po prvním snímku Panství Downton se zdálo, že úspěšná franšíza řekla své poslední slovo, fanoušci se pro velký úspěch dočkali pokračování už tak ukončeného příběhu rodiny Granthamů. Zápletka Nové éry se tentokrát točí kolem nečekaného a tajemného dědictví v podobě francouzské vily, která náhle připadne babičce Violet. Aby toho nebylo málo, panství potřebuje renovaci, protože do sídla zatéká, a tak rodina přijme nabídku filmařů a pronajme jim prostory domu. Snobští Granthamové se najednou musejí vypořádat s pro ně nezvyklým střetem dvou světů.
Již od prvních minut na seriálem ostříleného diváka dýchne nostalgie, protože se vrací do dobře známého prostředí, ve kterém se toho kromě lidských osudů příliš nezměnilo. Rodina Granthamů tradičně řeší své rodinné strasti i radosti, stejně tak jejich služebnictvo. Už od počátku se tak jedná o ohromný fanservis, což se ale dá očekávat vzhledem k tomu, že filmu předcházelo několik sezón seriálu.
Zápletka není zrovna originální
Fanoušci se logicky budou cítit jako doma, noví diváci se ale budou snažit pochopit, kdo je kdo. To jim nejspíš zabere pěkných pár minut a ani ke konci nebudou mít nejspíš přehled o tom, kdo ke komu patří či jakou má k ústřední rodinně příslušnost. Holt takový je už úděl tohoto typu snímků. Někomu to může vadit, troufnu si ale tvrdit, že většina s tím nebude mít problém, protože u postav, na kterých skutečně záleží, je jasno během pár minut. Je vidět, že Fellows chtěl film udělat přístupnější i pro diváky neznalé seriálu.
Na druhou stranu je také patrné, že scenárista a otec franšízy už tak trochu přišel o svěží nápady. Zápletku totiž vzal ze svého filmu Gosford Park z roku 2001, kromě toho nejednoho diváka při sledování Nové éry napadne myšlenka, že tohle už někde viděl. Zkrátka a dobře, nic originálního nečekejte.
Vymazlená telenovela
To, v čem je ale Fellows silný, jsou tradičně dialogy, byť jsou jakkoli kýčovité a postavy, které je pronášejí, občas zábavně přihlouplé. Nemá cenu si cokoli nalhávat, Panství Downton je a vždy bylo tak trochu snobskou telenovelou. Zato ale vymazlenou do posledního detailu, obzvlášť co se týče dobových kostýmů z meziválečné doby. Nechybí samozřejmě ani typický suchý britský humor.
Nová éra se také tradičně opírá o kvalitní výkony britských hereckých es v čele s Maggie Smith coby babičkou Violet, doplněné o dvě nové posily v podobě charismatického Dominica Westa a nafintěné Laury Haddock, kteří ztvárnili americké herce. Oba ale příliš prostoru nedostanou, původních postav je totiž jako psů a scenárista chtěl dopřát čas na plátně každé z nich. Seriál i předchozí film totiž měl pár nedokončených osobních linek, které se Fellows k potěše fanoušků rozhodl uzavřít.
Snímek tak mnohem víc než zahájení nové éry působí jako ukončení té staré, až by si jeden řekl, že jde opravdu o konec úspěšné franšízy. Konec, ve kterém nechybějí přirozené emoce, by tomu ostatně napovídal, avšak po předchozím dílu, který působil podobně, lze jen těžko říci. Ať už se tvůrci rozhodnou jakkoli, jedná se o povedené dílo, které by rozhodně bylo i důstojnou tečkou, jakou si značka zaslouží.