RECENZE: Pirátský ONE PIECE seriál Netflixu je nakažlivě dobrý, milý a pozitivní hit
Streamovací platforma Netflix vydává tuny obsahu, většinou průměrného či podprůměrného, sem tam se ale urodí celosvětový hit. Po zhlédnutí novinky ONE PIECE, jen na první pohled „obyčejného“ pirátského seriálu pro větší či menší kluky (ve skutečnosti pro všechny a se strašně milým vyzněním a poselstvím), si troufám předpovědět, že se pro své kvality musí úspěchem zařadit po bok pecek jako Stranger Things, Hra na oliheň, Wednesday nebo Papírový dům. Recenze neobsahuje spoilery.
ONE PIECE: Gumový pirát se slamákem Luffy na scénu
Seriál vychází z původního komiksu, nesmírně populární mangy japonského autora (Eiičiró Oda), který si ale projekt pohlídal z pozice výkonného producenta, aby nedopadl neslaně, nemastně, jak už se to u podobných adaptací někdy stává. A když se mu něco nelíbilo, přetáčelo se.
Naznačuje to velkou péči a respekt. Jenže to je věc, která zajímá spíš nerdy, kteří už léta žijí tímto úžasným příběhem. Pojďme si raději naznačit, pro ty, kteří jsou látkou nepolíbení, v čem je vlastně tak úžasný a jak se to promítlo do hrané verze.
Tip: podívejte se na trailer k seriálu.
Máme tu fiktivní svět, čtyři moře, mezi nimi dva pásy krajiny a někde ukrytý velký poklad ONE PIECE. A ten se snaží získat piráti všeho světa.
Pak se na scéně objeví mladý bezstarostný klučina ve slamáku, Monkey D. Luffy, který jako malý snědl ďábelské ovoce, takže se umí natahovat jako guma. A může kvůli tomu předvádět úžasné kousky při soubojích, které si efektně pojmenovává a jež už za pár hodin zaplaví sociální sítě.
Luffy je neustále hladový, ale pozitivní chlapec, kterého jen tak něco nerozhodí. Chce být králem pirátů, ale ne tím krvelačným vrahem a lupičem, jak si je možná někdo představuje.
Není pirát jako pirát
Jeho chápání piráta je vlastně hrozně fajn: nechce ubližovat, ale pomáhat, získávat zážitky, mít vlastní posádku a užívat si společně život, plavbu, vzdoušek, svobodu a volnost. A také dostat bájný poklad kdysi popraveného piráta. Ale hlavně mít dobrodružství a fajn lidi kolem sebe.
K němu se postupně přidá nesourodá partička, zlodějka, šermíř, ostrostřelec a kuchař, z nichž všichni za sebou mají docela pohnutý osud, který se postupně dozvídáme, a mnoho věcí pak dostává větší smysl.
Proč je seriál tak dobrý
Tato parta dohromady tvoří něco jako rodinu.
Právě tady vidím hlavní poselství seriálu, a přestože zdaleka nejsem nějaký znalec předlohy, podle všeho se tohle jádro, základ jejího kouzla, kterým působí na miliony čtenářů po celém světě, povedlo přenést dokonale: není temný, není zlý, je pozitivní, většinou plný sympatických emocí, důrazu na přátelství, rodinu, kterou si kolem sebe vybudujeme. A že si za každou cenu máme plnit své sny.
Jak je to osvěžující po té tuně seriálových depek a rýpání se v traumatech!
Luffy své kamarády pobízí, aby si sny plnili. Moc toho neřekne, spíš poslouchá. Někdy je roztomile natvrdlý. A lidem kolem sebe pomáhá. A oni jemu. A i když je to ten nejhodnější pirát pod sluncem, běda, když se někdo rozhodne ublížit jeho nejbližším. To pak ukáže, zač je toho gumový loket.
Pro Luffyho se narodil
Luffyho hraje dvacetiletý mexický herec Iñaki Godoy a je to trefa do černého. I autor předlohy Eiičiró Oda je z jeho ztvárnění téměř zblázněný radostí a děkoval mu, že se narodil přesně tak, jak Luffyho namaloval. Od Godoye jde o naprosto nepřekonatelně nakažlivý herecký projev, kolikrát se člověk jen usmívá tomu nadšení a zapomíná, že ten kluk ve skutečnosti není Luffy. Vlastně je.
O seriál jsem se ve skutečnosti paradoxně začal zajímat až ve chvíli, kdy jsem mladíka uviděl někde na akci Netflixu a jeho charisma a nakažlivá radost mě uchvátily bez toho, aniž bych ho znal, nebo přesně věděl, co za titul představuje. Až pak jsem začal zjišťovat, o co půjde.
Dobré je, že chemie mezi ním a zbytkem hereckého obsazení posádky je nefalšovaná. Z videí z natáčení bylo vidět, že se všichni skutečně skamarádili, sžili se, a to se prostě musí projevit. Fungují jako parta, která přátelství nemusí hrát.
Tvůrcům seriálu se celkově obsazení rolí povedlo na jedničku, za zmínku stojí například neuvěřitelně zlověstný pirát piloun Arlong (McKinley Belcher III), toho si zkuste dát opravdu v originále, i když dabing je u ONE PIECE víc než slušný (až na obsazení příliš velkého množství postav hlasem Miroslava Táborského). Nebo skvělý a rozkládací se šílený klaun Buggy (Jeff Ward). Pak tu máme ještě démonického nejlepšího šermíře všech dob Drákulu Mihawka, ten se taky vydařil.
Ztvárnění větších či menších záporáků je vůbec ozdobou tohohle seriálu. Většinou jsou zlověstní, někdy až psychopatičtí, a charismatičtí až na půdu.
Pomrkávačky
Seriál se od předlohy v drobných maličkostech liší, což u těch největších puritánů bude budit pohoršení, ale to budou spíš extrémní reakce. Hlavní je, že to má dokonalého ducha předlohy.
Jsou tu různá pomrknutí na diváky anime i čtenáře mangy a odehraje se tu minimálně i jedna scéna, o které se v původních dílech jen mluvilo. A naopak: jedna známá scéna z anime se tu objeví zase jen tak bokem při povídání postav. A takových situací je tam spousta. A i když se kolikrát nejde přímou cestou předlohy (naštěstí, přebírat to jedna ku jedna by bylo strašné), její fanoušci stejně dojdou uspokojení díky jiným věcem a celkové péči.
Celý seriál je hodně o velkých natáčecích setech (scénách), je to na něm poznat, že vše není zdaleka studiovka nebo modré plátno. Počítačové efekty chvílemi nejsou nejdokonalejší (asi dvakrát mě bily do očí), ale jsou stylizované do jednoho charakteru celé show a mě to vlastně neuráží a docela mě to baví. I efekty tu prostě mají svůj výrazný vizuální rukopis.
Proč seriál zaujme
A jak celkově šlape celá show? Krásně se tu střídají bezstarostné chvíle s těmi těžšími, povídání postav, hlavně tedy kvůli prohlubování jejich vztahů, což se kolikrát v seriálech odbývá, s kreativně natočenými souboji. Nejsem na ně expert, ale líbily se mi. A je jasné, že nesmějí chybět, aby to odsýpalo. A humoru je tak akorát. Nic mi tu nepřipadá moc nebo málo. Všechny motivace pochopíme, kolikrát se i dojmeme.
Seriál to měl hrozně náročné v tom, že honil příliš zajíců najednou: neurazit fandy mangy a anime a zároveň zaujmout úplné nováčky tak, aby všichni byli spokojení. A podle mě to v těchto ohledech zvládl na výbornou: novicové a novicky zírají, v jakém světě se ocitli, ale vše se jim vysvětlí, má to náboj, hlavu a spád, i ty tolik potřebné emoce (a v tomto díle pro mě taky moc důležité a fungující flashbacky, které vysvětlují pohnutky postav), zbytek si užívá oživlé verze svého milovaného světa s pár zajímavými změnami.
Zkrátka a dobře: za mě je tohle mimořádně zajímavé putování za dobrodružstvím namíchané výborně, je plné diváckých atrakcí, umí potěšit oko i duši. I když asi nejde látkou o nic, co by změnilo svět, celé to má obrovské srdce, kluk ve mně si to zamiloval a má z toho neskrývanou fanouškovskou radost.
Tohle se Netflixu podle mě opravdu povedlo: do penězi zkaženého streamovacího průmyslu, kde se obsah vyrábí roboticky a podle šablon, přinesl sice další tahák na dolary, ale v tak krystalicky čistém, láskyplném provedení, že mu nemohu netleskat.
Seriál jsem viděl už třikrát a rozhodně ne naposledy. Tohle pro mě bude strašně dlouhé čekání na druhou řadu…
Seriál vyšel na Netflixu ve čtvrtek 31. 8. 2023 a k dispozici je s českým dabingem a titulky.
Hvězda Zlatovlásky drsně zkritizovala Českou televizi. Nebýt starých pohádek, nemají co vysílat, tvrdí Štěpánek
Související články
Trailer ke čtvrté řadě Emily v Paříži je venku: V nové sérii se objeví řada neznámých postav
Stahující korzety a problémy s toaletou: Penelope a Colin z Bridgertonových odhalili zákulisí
Syn Griseldy Blanco si na jménu matky postavil kariéru: Michael Corleone si žije jako boss
Táta v nesnázích, recenze po třech dílech: Seriál jak z jiného televizního vesmíru
