RECENZE: Seriál Vikingové: Valhalla je navoněná nuda, která nepřináší nic nového
Recyklovat zajetou seriálovou značku se vyplácí zpravidla jen pro tvůrce, nikoli pro diváky. Perfektním důkazem toho je série od Netflixu Vikingové: Valhalla, která měla navázat na úspěch původního seriálu Vikingové z roku 2013. Bohužel jediné, čím kromě tématu a názvu navázala, je bídná kvalita, která předchůdce provázela zejména v posledních epizodách. Skalní fanoušky nový netflixovský počin možná potěší, nové ale těžko přiláká.
Když v roce 2013 dorazil na televizní obrazovky seriál Vikingové, šlo o zjevení. Tvůrce Michael Hirst tehdy pro stanici History dokázal za poměrně malé peníze vytvořit hodně muziky, která ukovala stovky tisíc lidí k obrazovkám či monitorům. Zejména první série vynikaly vypiplaným příběhem, kvalitními, charismatickými herci a realistickým prostředím, který vypadal, jako by vznikl v severské produkci, nikoli americké. Postupně seriál, a to zejména s přechodem pod streamovacího giganta Netflix, ztratil dech a zhruba od čtvrté série se jednalo o natahovanou nudu.
Zkrátka Neftlix už jen ždímal věrné diváky a protahoval příběh, který už neměl co říct. Zejména poslední série pak byla pro mnohé těžko stravitelná, což se odrazilo i na diváckém hodnocení. Netflix si ale řekl, že ze značky ještě nějaký ten dolar vytříská, a tak nalil peníze do sequelu Vikingové: Valhalla, jehož děj se odehrává přibližně sto let po událostech původní série. Na obrazovkách se tak objevily nové postavy, herci, projekt byl svěřen do rukou jinému tvůrčímu týmu. To je ale vše.
Naděje a zklamání
Valhalla nic nového nepřinesla. Ba právě naopak, svezla se na tom, co už diváci dostali v posledních sériích Vikingů. Tedy vleklé nudy. Po příběhové stránce nejde o nic nového, opět se hlavní postavy vypraví dobývat, respektive znovudobývat Anglii, znovu se řeší občanská válka v Norsku a jako předtím i nyní u toho umírá spousta bezejmenných postav. Divák tak má často pocit, že sleduje něco, co už někde viděl. Ani zvraty nepřekvapí, jsou předvídatelné. Tempo je pak zoufale pomalé na to málo, co příběh roztažený do osmi epizod nabízí. Ono by jich klidně mohlo být jen šest.
Ne všechny díly jsou přitom špatné. Pilotní epizoda ale spíš odradí, než navnadí, a to ji režíroval Dán Niels Arden Oplev, který má řemeslo v ruce, což je ostatně vidět. Jelikož ale má na papíře velké kulové, nezachrání to ani režisérova zručnost. Druhá epizoda není o moc lepší, třetí a zejména čtvrtá jsou ale jiné kafe. Najednou přijde zábava, dobré zvraty a člověk dostane naději, že se série zvedne, jen aby byl vzápětí polit studenou sprchou v podobě průměrných posledních tří dílů.
Herci nemají charisma
Herecky pak nejde o žádné terno. Tvůrci Valhally očividně cílí na mladší publikum, podobně jako tomu bylo v posledních řadách Vikingů, a tak jsou v hlavních rolích pohlední mladíci. To by ani nevadilo, kdyby měli alespoň z poloviny takové charisma, jakým oplýval Ragnar Travise Fimmela nebo Floki Gustafa Skarsgårda. Jim divák hltal každou frázi, co pronesli, u nového castingu v čele se Samem Corlettem a Leem Suterem to samé říct nelze. A bohužel seriály jsou o výrazných postavách.
Recenze možná působí hůř, než jaká je ve skutečnosti kvalita série, s tím ale museli tvůrci tak trochu počítat, když pronášeli vzletná slova o minimálně dotáhnutí se na první série Vikingů. Těm nový seriál nesahá ani po kotníky. Snad jen po řemeslné stránce, kdy kulisy nemají chybu, stejně jako make-up či kostýmy. Je vidět, že Netflix do seriálu nalil dost peněz, ale k čemu to je dobré, když jde ve výsledku o navoněnou nudu, která akorát v člověku navodí chuť zopakovat si Ragnarovo dobrodružství. Pokud chcete kvalitní historický seriál, radši sáhněte po Posledním království, jehož poslední, pátá série nyní vyšla taktéž na Neftlixu a je neméně vynikající než předchozí sezony!