Režisér pohádky O vánoční hvězdě: Proč Amálku hraje Němka a kterou svou princeznu má nejraději
Karel Janák může být spokojený, přes kritiku ještě před odvysíláním se pohádka O vánoční hvězdě nakonec dost lidem hodně líbila Co nám o ní a o své práci řekl těsně před svátky?
O vánoční hvězdě je majstrštyk, kam se hrabou mé předchozí
Do minulého roku, kdy šla vaše Princezna a půl království s Markem Ebenem v jedné z hlavních rolí, jsem si myslel, že Česká televize už neumí udělat dobrou vánoční pohádku…
„Tak to děkuju pěkně, sám jsem jich předtím pro ČT udělal šest. (směje se) Člověk se snad postupně zdokonaluje. A možná to bude znít namyšleně, ale myslím si, že letos se mi povedl majstrštyk. O Vánoční hvězdě je stylem ladovská pohádka s hvězdami, kouzelnými postavami, které září, ale když spadnou na zem, tak zhasínají. Opravdu si myslím, že se nám podařila.“
Kterou ze svých pohádek máte vůbec nejradši?
„Všechny výrazně převyšuje právě ta nejnovější. Konečně mám pocit, že to začíná mít ducha klasických starých pohádek. Za ta léta jsem se konečně něco naučil. (směje se) Sešla se najednou spousta pozitivních věcí, navíc nám přálo štěstí.
Když srovnám své starší pohádky s touhle, je to jak nebe a dudy. Kdybych například točil Dvanáct měsíčků dnes, udělal bych je úplně jinak. Každý film mě něco naučil, někam mě posunul, každý nový je pak o něco lepší.“
Karel Janák má povinnost vybrat krásnou princeznu
Asi nejčastějším dotazem, který dostáváte, je to, jestli se při natáčení některé pohádky stalo něco zajímavého, že?
„Ano. Na natáčení ale moc zábavných historek nezažívám. Vše je do posledního detailu připravené a natáčení probíhá jako dobře namazaný stroj. Samozřejmě bývaly doby, jako například při natáčení Snowboarďáků, kdy jsme kalili první ligu, teď když si za celé natáčení dáme po večeři jedno dvě pivka, tak je to hodně. Možná je to i věkem, ale po natáčení chodím spát úplně vyřízený.“
Prozraďte mi, jak se do vánočních pohádek vybírají princezny?
„Kdybych si dovolil neobsadit hezkou princeznu, dostanu pořádně za uši. Lidé na to mají přísná kritéria. A to nejen diváci. Přijdu se svou představou a když to lidem v televizi nepřijde ideální, sesypou se na mě. (směje se) I vedení to řeší. Všichni trvají na tom, aby princezna vypadala krásně.“
Leonie Brill mě nadchla
Letos byla novinkou v Čechách neokoukaná tvář německé herečky Leonie Brill Bylo těžší natáčet s německou herečkou?
„Vojta Kotek na to je zvyklý ze seriálu Marie Terezie A Leonie Brill je opravdu moc dobrá a šikovná herečka. Jsem rád, že jsem ji tam měl. Dřív bych si nedokázal německou herečku v roli křehké princezny představit, Němci většinou nemají takové něžné slovanské typy dívek jako my. Leonie taková ale je. Nevím, jestli mezi nimi chemie zafungovala opravdu tak dobře, nebo to oba skvěle zahráli, ale jejich vztah v pohádce působí moc hezky.“
Nejlepší ze všech je Eva Josefíková
Kterou ze svých princezen a dalších hlavních pohádkových hrdinek máte nejradši?
„To je strašně těžké říkat, žádnou z nich nechci urazit. Asi bych ale vybral Evu Josefíkovou Baví mě na ní, že je strašně křehká, což je ideální výbava pro princezny, ale dovede být i drsná. Navíc má obrovský smysl pro humor. Do svého hraní dává vtipné nuance, umí taky krásně pracovat s hlasem. Klidně bych ji obsazoval stále, ale to by mě asi všichni rozcupovali. I když Václav Vorlíček měl taky pořád dokola Libušku Šafránkovou…“
Na svět se dívám dětskýma očima
Jak se vůbec domlouvá natáčení hlavní vánoční pohádky pro Českou televizi?
„Nikdy se dopředu neurčuje, která pohádka bude štědrovečerní. Dřív se točily tři, jednu Praha, další Brno a třetí studio v Ostravě. Z nich pak vybrali tu, která nejvíc splňuje představy štědrovečerní pohádky. Dnes je to jinak. Točí se jen jedna, střídají se studia v Praze a Brně. Pak se použije jedna slovenská a jedna distribuční z kin. Také se může stát, že si Česká televize jako hlavní štědrovečerní pohádku vybere tu, která proběhla kiny.“
Jak jste vlastně k pohádkám dostal? Nebáli se v České televizi, že jako původně tvůrce reklam budete místo tradičních pohádek tlačit nějakou moderní klipovitou formu?
„I Snowboarďáci původně vznikali v České televizi v redakci pro děti a mládež, pro které jsem dělal nejdřív Vetřelce v Coloradu. Pak chtěli další dětský film, tak jsem jim napsal příběh s teenagery. S dětskou tvorbou a tvorbou pro mladší jsem vlastně nikdy neztratil kontakt.
Pak jsem s nimi pro projekt Eurovize připravil Past na Ježíška. Tam se mi snad podařilo dostat vánoční atmosféru, ukázat, že neumím točit jen klipovitě, že nejsem postižený reklamou a že se na svět dokážu dívat dětskýma očima. Což je výhoda, protože někdy bohužel tvůrci natočí pohádky, které jsou vlastně jen pro dospělé. Tehdy jsem padl do oka dramaturgyni Barbaře Johnson, která má nyní v televizi na starosti celou dětskou tvorbu. Dobře se nám spolupracuje.“
Za modernismy mě kritizují
Ve Dvanácti měsíčcích používá Maruška současný jazyk, Noskovi třeba říká, že je trubka. Je to výhoda, takhle modernizovat pohádky?
„Tohle se snažím postupně odbourávat. Problém je v tom, že vánoční divák je úplně jinak citlivý. Ve chvíli, kdy sedí u vánočního stromečku, obklopený tradicemi, tak vyžaduje naprosto konzervativní přístup k pohádkám.
V Korunním princi jsem například měl rytířský turnaj a nechtěl jsem, aby byl úplně zastaralý. Vrazil jsem tam tedy tanečnice, které plní funkci roztleskávaček mezi souboji, k tomu měli diváci dřevěné desky s nápisy jako Hobluj! a podobně. Přišlo mi to skvělé udělat z toho lehce postmoderní pohádku, abychom stále netočili variace na Tři oříšky pro Popelku. Přesně za to jsem to ale od diváků slízl. Pohádku chválili, příběh měla prý dobrý, ale kdyby tam nebyly ty novoty… Teď už se trošku snažím to dělat tradičněji.
O vánoční hvězdě je dělaná tak, aby působila jako klasická pohádka. Jsou tam některé moderní prvky, ale takové, aby divákům nevadily, aby je nepopudily.“
Kolik stojí pohádka
Kolik peněz vlastně stojí natočit vánoční pohádku pro veřejnoprávní televizi?
„Vánoční pohádky se dělají s polovičním rozpočtem proti filmovým pro kina. Většina stojí kolem pětadvaceti milionů korun. Na Českou televizi jde o drahý projekt, z hlediska pohádek je to ale omezený rozpočet. Peníze většinou musíme nahradit pílí, snahou a talentem.“ (směje se)
Řada českých pohádek je o chudých hodných chasnících a zlých boháčích. Uspěl by vůbec u Čechů experiment s příběhem, v němž by hodný bohatý člověk bojoval proti chudému zlounovi?
„Základní problém je v tom, že chudí lidé nemají moc, aby ji mohli použít proti bohatému. Mohli by mu škodit, nebo mu něco ukrást, ale nemohou mu ublížit mocí, kterou nemají. Asi by takový příběh nefungoval. V pohádce O vánoční hvězdě máme aspoň hodné chudé i bohaté, zlá je tam jenom jedna hvězdička.“