Režisérka Ivanna Benešová pro eXtra.cz: Jeden politik mi nabídl za sex neskutečné peníze. Víte kolik?
Vysvětlení je jednoduché. Pokud vypadáte mladě, nikdo nevěří ve vaši profesionalitu. A sponzoři si myslí, že jste jen studentík, co si zkouší natočit nějakou amatérkou blbinu, vydávanou za umění.
Pokud jste žena, spousta lidí si myslí, že jste si svou pozici získala přes postel (hlavně starší a silnější dámy z branže jsou tohoto názoru). A pokud vypadáte dobře, budou to na vás zkoušet všichni rádoby podnikatelé a rádoby boháči. A pod příslibem sponzoringu vás budou zvát na večeře, drinky a "business výlety s nocí někde v hotelu". Pokud máte ale rozum, budete je odmítat stejně tak jako já.
Důvod? Většina z těch na pohled bohatě vypadajících pánů ve skutečnosti bohatá není. Stačí se podívat, jestli v minulosti sponzoroval nějaký film nebo větší projekt. Ne, vážně nikdy nic podobného neudělal? Pak není důvod, proč byste vy měla mít to štěstí. Zkrátka tady mu asi jde o něco jiného.
Nabídka zajít na drink? Na tohle s radostí odpovídám, že na drink velmi ráda zajdu, až ten společný projekt dokončíme. Proč slavit předem, že?
A výlet někam přes noc, aby s vámi mohl probrat detaily spolupráce? Ale no tak, pane, od čeho si platíte kancelář?
Vtipnou příhodu mám s jedním politikem, kterého raději nebudu jmenovat. Na večírku plném lidí ze showbyznysu si přesedl k mému stolu a začal povídat o tom, co všechno dokáže zařídit, že dostal od partnera porsche jako poděkování za spolupráci, že vlastní velké firmy kdesi v Africe (ano, vážně, v Africe!). A že mi může sehnat sponzoring na příští film. Protože jsem tyhle věci nechtěla řešit na večírku, dohodli jsme se na schůzce na druhý den – káva v centru Prahy, nějak kolem poledne.
Bylo léto, slunce pražilo a pan politik se do kavárny dostal v obleku, přiškrcený na kravatě, s upoceným čelem, naskrz mokrou košilí a stěžoval si, že ho tlačí boty. To mi dodnes přijde velmi vtipné! Já mu předala detailně vypracovaný projekt filmu s nabídkou provize pro něho ve výši 25 % ze získané částky. Film měl rozpočet 20 milionů.
Za tři dny mi zvoní telefon a na druhé straně tato politická „hvězda“ říká: „Tak jsem ti sehnal na ten film 200 milionů. Je to domluvené.“ Zatímco on na druhé straně telefonu jásal a patrně si o sobě myslel, že vypadá jako velký king, já věděla, že je to celé jen jedna velká šaškárna a lež. Takhle to totiž nikdy v branži nechodí. A tolik peněz se na film v Čechách nedává.
Moje reakce tedy byla taková, že tolik opravdu nepotřebujeme, že je to příliš moc. Ale že bych se s tím sponzorem (znám jméno, ale nebudu jej nyní uvádět), kterého mi sehnal, ráda setkala osobně. „Jasně, to domluvím pak, není problém. A co nějaká odměna pro mě,“ připomínal se politik. A já mu znovu zopakovala domluvu 25 % provize z částky, kterou zprostředkuje. Jeho odpověď mě ale naprosto šokovala! „No, já myslel ještě jinou odměnu. Co děláš teď? Že by ses u mě stavila a aspoň mi ho vykouřila,“ navrhl.
Slušně jsem odmítla s tím, že za tu finanční provizi, co by ode mě dostal, si může zajít třeba stokrát do bordelu a dostane tam zaručeně profesionální a lepší služby. Hovor jsem pak ukončila. A už jsem ho nikdy neviděla. Ale protože mám známé všude, jeho „kamarádi“ a kolegové mi řekli, že on to takhle zkouší na různé ženy. Ale přitom, že peníze samozřejmě nikomu nedává, neshání a nemá na takovéto věci žádný výrazný vliv. Zkrátka si jen hraje a loví blbky, které mu na to skočí.
Takže, dámy, pozor, až vám nějaký slizký politik bude nabízet sponzoring ve výši stamilionů, jedná se na 99,999999 % o podvod!