Řezníka se všichni bojí, a tak jsme se s ním setkali osobně! Neuvěříte, co řekl o českých hip-hoperech a koho si cení!
Řezník - to je ten nejsprostější rapper v masce, který se neštítí hlásat ve svých textech o smrti, násilí, sodomii, prznění mrtvých holek ani o marnosti Linky důvěry. Je dokonce tak strašný a amorální, že mu dali a zase vzali Slavíka a pošťačka mu osmdesát šestkrát doručila psaní s červeným pruhem, uvnitř kterého se ukrývalo trestní oznámení! Není proto divu, že se jej většina „normální“ populace regulérně bojí, a už vůbec není divu, že jsme se s ním chtěli poznat osobně!
Sraz jsme si dali v jednom z žižkovských barů a domluva zněla jasně. On přijde bez masky a já bez foťáku. A jelikož jsme oba profesionálové, dodrželi jsme podmínky do puntíku (pozn. stejně většinou fotím na mobil a on nosí velké černé brýle) a musím uznat, že vidět jej bez masky je podobně šokující a zvláštní pocit jako potkat v noční tramvaji na šrot opilého Johnnyho Deppa Vlastně z toho setkání máte ohromnou radost, ale možná jste si ho kdysi představovali úplně jinak.
Řezník zkrátka není žádný potetovaný agresivní bezmozek z vojenské akademie, ani vyfetovaný satanista s kudlou za pasem. Je to obyčejný a milý kluk, který má vytříbený vkus na filmy, uznává kapely Hentai Corporation a Vanessu a na levé ruce se mu blýská snubní prstýnek (doháje)!!! Tím pádem jej musíte okamžitě přeřadit z domnělé kóje zoufalců a tragédů do šuplíku zajímavých a nevšedních bytostí.
O hudební scéně se se mnou moc bavit nechtěl. Prý je teplá, vyměklá a totálně v hajzlu. „Tady prostě nikdy nic nebylo pořádně nasranýho! A tim nemyslim, že by se rappeři měli vyžívat jen v šukání mrtvol, ale mohli by mít aspoň nějakej názor. Nasranej názor!“ zněla jeho charakteristika. Nejvíc ho prý iritují okamžiky, kdy někde vidí třeba plakát na společné vystoupení Michala Davida s Mikem Spiritem. „V tu chvíli mi teprve dojde, že je to tady úplně v hajzlu, ale já toho rozhodně nejsem součástí. Pak si kladu otázky, kam ten svět spěje a že je pěkně v pí*i. A takhle smradlavá ta naše hudební scéna prostě je!“
K žánru horrorcore, který v našich luzích a hájích Řezník vesele propaguje, se prý dostal přes kapelu Bloodhound gang v dobách, kdy si s kluky z paneláku kdesi v severních Čechách hráli na schovávanou a Ku Klux Klan
Nejzásadnějším přiznáním, které z našeho setkání vzešlo, byla ale věta, ve které prohlásil, že jej prý v dětství nikdo nezneužíval ani nezavíral ve sklepě a že první hip-hopový koncert, který v životě navštívil, byl ten jeho!
Mám pocit, že má modré oči, ale nejsem si tím úplně jistá. Vystudoval ekonomku, ale nikdy ji nevyužil v praxi. Vydal novou desku, kterou si máme poslechnout, a uctivě nechal pozdravovat Pavla!
Můj svět má zase o jednu záhadu a jednoho hrdinu méně… Řezník mě nezabil.