Richard Ramirez loupil, znásilňoval a zabíjel: Mezi jinými vrahy vynikal brutalitou a zápachem z úst
Richard Ramirez se narodil 28. února 1960 v texaském El Pasu. Byl nejmladším z pěti dětí a jeho otec byl horká hlava, čas od času tak své potomky trestal fyzickým násilím. Richard proto už odmala trávil co možná nejvíc času mimo domov.
Už během základní školy se u Ramireze něco zvrtlo. Studiu moc nedal a už jako hoch začal experimentovat s drogami, oblíbil si především marihuanu. Na střední škole už se ani neobtěžoval chodit na hodiny, hulil a nakonec byl i vyhozen.
Špatný vliv
Velký vliv na Richardovu osobnost měl jeho bratranec Mike, se kterým trávil spoustu času. Po vykouření jointu si spolu povídali o válce ve Vietnamu, kterou jeho o 13 let starší příbuzný zažil. Ramirez rád poslouchal historky o prostitutkách, vraždách a mučení.
Mike a Richard spolu trávili skoro každou volnou chvíli, když si nepovídali, chodili lovit zvířata. Mike byl ale ženatý a jeho manželce se nelíbilo, kam jejich vztah směřuje. Partnerské spory jednoho večera vygradovaly v ostrou hádku, která byla ukončena výstřelem do hlavy nevinné ženy. Ramirez celé události přihlížel.
Ramirezův bratranec si mohl dovolit dobrého právníka, který u soudu hovořil o traumatech, která si Mike nesl z války. Soudce byl proto shovívavý a odsoudil ho jen k 7 letům za zabití. Po jeho uvěznění se Richard definitivně rozhodl vydat na dráhu zločinu.
Zloděj, násilník a vrah
Zprvu se Richard Ramirez zaměřoval jen na drobné kapesní krádeže, později začal krást auta a pak přišly na řadu vloupačky do domů. Když mu bylo 18, přestěhoval se do Jižní Kalifornie, kde byl už krátce po svém příjezdu několikrát zatčen za držení marihuany a za krádeže aut.
Ramirez si s vloupáními hlavu nijak nelámal, pokud byl dům zamčený a zabezpečený, zkrátka odešel. Odemčené dveře a otevřená okna byly snadnou cestou k lupu a později i k vraždám. Zřejmě úplně první vraždy se dopustil koncem června, kdy za horké noci využil toho, že jeho 79letá oběť Jennie Vincow větrala.
Jennie našel druhého dne její syn, na jejím těle bylo několik bodných ran a konkrétně do krku Ramirez bodal zuřivě a opakovaně natolik, až skoro oddělil hlavu od zbytku těla. Z jejího bytu také odnesl cennosti. Jak pitva ukázala, došlo i k sexuálnímu násilí.
Brutalita
Richard Ramirez se v násilí vyžíval a vraždy vykonával s brutalitou, jaká téměř nemá obdoby. Do svých obětí zuřivě bodal, znásilňoval je, řezal do nich, vydloubával jim oči nebo jejich těla zohavoval i jinými způsoby.
Některé z žen, do jejichž domů se Ramirez vloupal, dokázaly smrti uniknout, neunikly ale znásilnění. Přeživší byly schopné ve svých výpovědích popsat, jak násilník vypadal, téměř všechny do jedné si ale vzpomínaly hlavně na to, jak příšerně mu páchlo z úst. Ramirez ústní hygieně moc nedal a cpal se sladkostmi, zuby mu proto v puse doslova hnily.
Mezi jedno z charakteristických znamení, že nalezenou oběť zavraždil Ramirez, později začaly patřit i pentagramy. Ty kreslil krví nebo čímkoliv, co měl zrovna po ruce, na zdi bytů a domů, do kterých se vloupal. Nožem je poté vyrýval i na těla svých obětí.
Nejmladší oběti Ramireze bylo pouhých 7 let a při vloupačkách do rodinných domů se tento šílený vrah neštítil ničeho. V jedné rodině například zabil muže, jeho manželku donutil k orálnímu sexu, zbil ji a pak šel ještě znásilnit teprve osmiletého syna.
Strach
Policie věděla, že má co do činění se sériovým vrahem, a lidé se začali bát o své bezpečí. Nevěděli, kdy a kde pachatel znovu zaútočí. V novinách se dočítali spoustu děsivých informací, například i svědectví přeživších o tom, s jak širokým úsměvem Ramirez odcházel poté, co je znásilnil a okradl. Organizovali sousedské hlídky, ve velkém nakupovali zbraně a domy zabezpečovali těmi nejlepšími poplašnými systémy, jaké byly tou dobou na trhu.
Velkým vodítkem pro policisty byla informace od jednoho z chlapců, který dvakrát během dne před vraždou zahlédl podivného muže, kterak pomalu projíždí čtvrtí v oranžovém voze značky Toyota. Policie tak po něm nechala pátrat a auto bylo nalezeno odstavené. Po sejmutí otisků prstů zjistili, že patří už několikrát trestanému Ramirezovi. Shoda byla zjištěna i po porovnání otisku s tím, který byl nalezen v domě Jennie, jeho první oběti.
Dopadení
Fotografie Ramireze obletěla média, byla ve všech televizích i v tisku. Vrah se rozhodl vydat na útěk, vybral si ale špatnou chvíli a špatné auto. Chtěl ukrást mustang a nevšiml si, že pod ním zrovna leží jeho majitel a opravuje ho. Ten si zloděje rychle všiml, vylezl a přes stažené okénko ho chytil za oblečení. Ramirez chtěl ujet, ale nezvládl řízení a naboural do oplocení.
Richard z nabouraného auta vystoupil a dále běžel ulicí, kdy viděl ženu ve voze. Pod pohrůžkou, že u sebe má zbraň, jí řekl, aby vystoupila a dala mu klíčky. Ona ale začala křičet a slyšeli ji majitel mustangu a její manžel, kteří běželi na pomoc. Majitel mustangu zavolal i své dospělé syny, kteří byli ozbrojeni. Jeden z nich Ramireze poznal.
Ramirez se dal na útěk, měl ale v patách čtyři muže, z nichž jeden ho praštil kovovou tyčí po hlavě. První ránu ustál a utíkal dál, po druhé ale padl na zem a policisté přijeli během vmžiku. Těm se okamžitě přiznal, že je tím, kterého hledají.
Smrt
Za zločiny, které byly Richardu Ramirezovi dokázány, byl odsouzen k trestu smrti. Pro pozůstalé obětí a přeživší bylo tou dobou neuvěřitelné, že Ramirez, brutální vrah pověstný zápachem z úst, měl u soudu fanynky, které ho chodily podporovat a toužily po něm.
Během pobytu v cele smrti Ramirez denně odpovídal na dopisy od fanoušků, mezi nimi byla i žena jménem Doreen Lioy. Ta mu poslala téměř 100 psaní, dokud nedošlo k osobnímu setkání, které vyvrcholilo vztahem a následně svatbou. Doreen dodnes věří, že byl její manžel nevinný. Ačkoliv měl dle rozsudku zemřít v plynové komoře, nakonec ho po 23 letech čekání na popravu zabila rakovina.