Rvačka Soukupa s Dopitou může zamávat psychikou dětí: Mohou se dostavit pocity strachu, úzkosti a viny, vysvětluje psychoterapeutka
Drama s bitkou před domem Agáty Hanychové otřáslo všemi v okolí, především pak dětmi, které rvačce mezi Jaromírem Soukupem a Miroslavem Dopitou přihlížely. Co se děje v hlavě dítěte, které zažije fyzický útok na svého rodiče? Na to se zeptala redakce eXtra.cz dětské psychoterapeutky Mgr. Markéty Pítr z centra HaPichild.
To, co se odehrálo na pozemku Agáty Hanychové, jen tak všichni přítomní z hlavy nevymažou. Nejenže musela influencerka přihlížet tomu, jak se před domem rvou do krve bývalý partner Jaromír Soukup a současný manžel Mirek Dopita, ale navíc musela utěšovat děti, které celému incidentu přihlížely. Domů se od otce vrátila malá Rozárka, ale drsnou hádku a bitku viděly i Mia Prachařová a Kryšpín Dopita.
Dopad na psychiku
Děti jsou velmi křehké bytosti a tento zážitek je může poznamenat. Redakce eXtra.cz oslovila dětskou psychoterapeutku Mgr. Markétu Pítr z centra HaPichild, která nám popsala, co se odehrává v dítěti v podobných případech, jako je tento. "Když je dítě dlouhodobě vystaveno konfliktním vztahům, které vyústí ve fyzické napadení, může to mít hluboký a dlouhodobý dopad na jeho psychiku. V hlavě dítěte se může odehrávat mnoho různých emocí a myšlenek," řekla na úvod Pítr.
Posléze nám i popsala nejčastější dopady takových situací. Jako první se mohou dostavit pocity strachu a úzkosti. "Dítě může cítit intenzivní strach o bezpečnost svého rodiče i svou vlastní, může se obávat, že se situace bude opakovat nebo že rodič utrpí vážné zranění. Může cítit i zmatek, protože nemusí rozumět tomu, proč k útoku došlo, a může mít potíže s pochopením situace. Tento zmatek může vést k pocitům nejistoty a nedůvěry k lidem."
Dítě ztratí pocit bezpečí
Pokud dítě agresora vidí, může se podle Pítrové dostavit i hněv vůči dané osobě za způsobenou bolest a utrpení. "Tento hněv může být také zaměřen na sebe nebo na rodiče, pokud dítě cítí, že nemohlo situaci nijak ovlivnit," vysvětluje a pokračuje: "Některé děti mohou cítit vinu, i když za situaci nemohou. Mohou si myslet, že mohly něco udělat, aby útoku zabránily, nebo že jsou nějakým způsobem za situaci odpovědné. Navíc může dítě cítit hluboký smutek a pocit ztráty, zvláště pokud útok způsobil vážné zranění nebo změnil rodinou dynamiku."
Navíc takto vyostřené situace mohou často silně otřást pocitem bezpečí, který normálně doma cítí. "Dítě může mít zvýšenou potřebu ochrany. Může se více přimknout k rodiči nebo jiným blízkým osobám a hledat u nich útěchu a podporu. Je důležité, aby dítě v takové situaci dostalo potřebnou emocionální podporu a pomoc od dospělých, kteří mu mohou poskytnout pocit bezpečí a jistoty," dodává psychoterapeutka.
Profesionální pomoc, jako je terapie, může být podle Pítrové také velmi užitečná pro zpracování těchto traumatických zážitků.