Sametová revoluce a bydlení za komunismu: Takhle jsme žili před listopadem 1989

Kromě vybavení, které bylo v omezené míře tenkrát dostupné, se byty podobaly i velikostí. Většinou měly kolem 70 metrů čtverečních, což bylo pro čtyřčlennou rodinu tak akorát. V kuchyni byla většinou sektorová kuchyňská linka oranžové, zelené či bledě modré barvy. V rohu stál kuchyňský stůl s koženou rohovou sedačkou. Mezi výbavu kuchyně patřil mixér, mlýnek na kávu, maso nebo sifonová láhev.

Obývák byl potom nejčastěji vybaven klasickou obývací stěnou s vysokým leskem a v některých rodinách zdobenou zlatem. V obýváku nechyběla dvě křesla, pohovka z mikroplyše a konferenční stolek. Na zem se pokládal na dotek nepříjemný koberec s vyšším chlupem anebo nekvalitní béžové lino. Na stěny se nejčastěji lepily tapety květinových nebo geometrických vzorů z východního Německa.

Televize Tesla umístěná ve stěně vysílala jenom jeden program a ve vitríně se prášilo na sváteční servis, který se vytahoval jenom při zvláštních příležitostech.

V ložnici pak byla většinou jen postel s peřiňákem a těžké šatní skříně, tzv. almary. V rohu se mnohdy schovával šicí stroj a žehlící prkno. Dětský pokojíček byl vybaven dvoupatrovou palandou, která šetřila místo, psacím stolem se židlí a dřevěnými poličkami. Někteří měli vedle postele na zdi rákosovou nebo bambusovou rohož.

První panelák byl v Praze vystavěn v Ďáblicích, ale od těch, které se začaly stavět o pár let později, ho ještě odlišovala sedlová střecha a prostorné byty. I když bylo všeho na trhu nedostatek, lidé zapojovali svou fanzatii a své příbytky lecčím ozvláštňovali.

Musíme také dodat, že nábytek byl oproti dnešku velmi kvalitní a někteří ho mají doma dodnes.

+ Dalších 11 fotografií

První odpadlice ze Survivoru Denisa o kruté zradě: Byla jsem strašně zklamaná