Šéf zubařů Roman Šmucler: Situace je vážná, příští týden mohou být už zavřené všechny ordinace
Ignorace od ministra
Pane docente Šmuclere, jak koronavirus ovlivňuje vaši práci?
„Situace je vážná. Panuje samozřejmě strach. Nyní máme dostat respirátory. Naši kolegové jsou naštvaní, že ministerstvo si je schovalo, pak ale někdo bohužel vymyslel hloupost, že je budou distribuovat kraje. Zkušenost s tím je zatím bohužel strašná. Většina lidí, kteří to mají na úrovni krajů rozdělovat, nemá zdravotnické vzdělání a místo toho, aby to šlo do priorit, je tu snaha nasypat je do krajských nemocnic, aby si každý zaměstnanec mohl vzít spoustu respirátorů třeba i domů a pro příbuzné. V řadě krajů se se zubaři baví tak, že jim nic nedají, ani na pohotovosti. To by je pak ale museli zavřít.“
To bude ochranných pomůcek tak málo?
„Respirátorů má být dvě stě tisíc. Sice by byly lepší dva až tři miliony kusů, aby měl lékař na ošetření každého pacienta nový, ale to prostě nyní nejde. Teď by jich asi bylo relativně dost i pro stomatologii, ale psal jsem ministrovi, ať je opravdu resort vůbec nepouští z ruky. Ministerstvo je schopné rozdělit je dobře, už před týdnem jsme pro ně připravili plán, ale z úřadu mi nikdo neodpověděl. Psali jsme i náměstkovi Romanu Prymulovi, také bez reakce. Není žádný centrální plán. A když se na krajích zeptáte, kolik dají praktikům nebo zubařům, jestli mají rozdělovník, nevědí a nemají.“
Ministryně financí ulehčí podnikajícím lidem: Daně můžete zaplatit později
Chaos
Je v tom podle vás zmatek?
„Ano. Podle nich to nějak dopadne, možná o tom rozhodne nějaký primář. Bohužel se to zatím řeší spíš politicky než odborně. Respirátory dostane nějaký funkcionář, aby měl radost. Budou krajské volby, tak se to hodí.“
Nemohou se o to kraje přece jen postarat dobře?
„Je to úplně ta nejhorší varianta. Kolegové z nemocnic mi říkají, že některé měly respirátorů opravdu dost a běželo to tak, že někdo přinesl na oddělení krabici a každý si vzal pro sebe, kolik jich potřeboval. Takhle to nejde dělat.“
VŠE O KORONAVIRU V ČR ČTĚTE ZDE
Zavřou ordinace?
Máte jako komora nějaké krizové plány?
„My si respirátory nějak rozdělíme. Když mi řeknou, že pro stomatologii dostaneme čtyři kusy respirátorů, tak udržíme jednu ordinaci v Praze. Když jich bude o pár desítek kusů víc, jsme schopni na tom aspoň postavit pohotovosti po celé zemi. Když mi jich dají tisíc nebo deset tisíc, tak to zase zařídíme jinak. Ale není přece možné, že to v takové krizi zmizí v nějaké nemocnici, kde si to personál bere úplně volně, jak se mu zachce.“
Hrozí i omezení provozu zubních ordinací?
„Pokud naši zubaři respirátory nedostanou, mají právo nenastoupit do práce. Je možné, že v pondělí už žádná česká stomatologie nebude. I to se může stát. Ochranné pomůcky prostě mají dostat, když si je nemohou koupit, protože si je stáhlo ministerstvo.“
Čtěte také: Skandál na Finančním úřadu Prahy 10: Dva nakažení, zaměstnanci mluví o strachu
Kocourkov
Snažili jste se sehnat ochranné pomůcky i po vlastní ose?
„Ministerstvo zakázalo prodej nejúčinnějších respirátorů třetí třídy, tak jsme si jako komora sehnali aspoň méně účinné. Resort ale bohužel vydal panickou informaci, že jedině ty nejúčinnější jsou dobré. Je pravda, že jsou nejlepší, ale když je nejde sehnat, koupit je nesmíme, tak co máme dělat? Některé ‚jedničky‘ mají přes 90 procent účinnost, což není úplně ideální, ale je to velmi dobré. A druhé třídy mají obvykle přes 95 procent. Když jsou zdravotníci v menším riziku, pacient není v karanténě, není nemocný, tak je druhá třída lepší než žádná. Musíme vycházet z toho, co je k dispozici. Jenže ministerstvo i ve zdravotnících vyvolalo pocit, že bez respirátoru třetí třídy nejsou chráněni ani trochu, takže než aby si koupili aspoň první nebo druhou třídu, raději chodí úplně bez respirátorů.“
Je to zapeklitá situace…
„A to jsme se navíc ptali ministerstva, jestli můžeme používat respirátory první a druhé třídy. Odpověď zněla, že ne, ať používáme jen ty ‚trojky‘. Ale jak je máme používat, když nejsou? Teď představitel ministerstva v jednom rozhovoru říkal, ať si je koupíme. Jejich prodej je ale přece zakázaný…“