Smrťák jménem Taxis: Umřelo zde už 24 koní, nejčastěji si zlomí vaz!
Taxis je živý plot vysoký 150 centrimetrů. Za ním je čtyři metry dlouhý příkop. Překážka je pro Taxisu. stěžejní. Každým rokem se ale milovníci zvířat děsí, kdo další zde zemře. Koně tu totiž umírají dost často. A to i po roce 1993, kdy byl Taxis upraven tak, aby byl bezpečnější.
Původní skok měl délku pět metrů a hloubku dva metry. Před ním čněl živý plot o výšce metr a půl. Po protestech ochránců zvířat přímo během konání Velké pardubické v roce 1992 byla délka i hloubka příkopu snížena a počet nově zraněných i smrtelně zraněných koní výrazně klesl.
Posledním koněm, kterému se stal Taxis osudným, byl již zmíněný hnědák Vicody, v jehož sedle byl Josef Bartoš, žokej, který už podruhé nezvládl Taxisův příkop a podruhé z toho byla smrt jeho koně.
Vicody se podle Bartoše odrazil moc brzo a nedoskočil za hranu příkopu. Sám žokej se neudržel v sedle a skončil na zemi.
Úplně prvním koněm, kterého kdy Taxisův příkop zabil, byl v roce 1927 Doyen. Opět za tragédii mohl krátký doskok a nebohé zvíře si zlomilo vaz.
Zlomený vaz je vůbec nejčastější příčinou smrti na Taxisu Další častou příčinou je například zlomenina nohy.
Zajímavé ale je, že prvních 53 let své existence na Taxisu žádný kůň nezemřel.
Mnoho lidí jistě zajímá, kde se vzal název Velký Taxisův příkop. Je to pocta princi Egonu-Thurn Taxisovi, který proslul hláškou "Pánové, já tento skok už nikdy překonávat nebudu a jak se tak dívám kolem se, vy také ne. Nevidím důvod, proč bychom jej měli rušit a někomu něco ulehčovat."