Smutná historie hradu Brtník z filmu Ať žijí duchové! Do luxusní stavby udeřil blesk, ruinovaly ji i války
Krakovec se nachází na hranici Středočeského a Plzeňského kraje v západní části Křivoklátska. Zřícenina gotického hradu, který byl přestavěn na renesanční zámek, se svého času těšila obrovské oblibě mezi filmaři. Díky nim se stavba vryla do povědomí širší veřejnosti, unikátní hrad s bohatou historií totiž poskytl pozadí pro diváky milovaný muzikál Ať žijí duchové! z konce z konce sedmdesátých let minulého století nebo také pro část scén ze slavné pohádky Princ a Večernice rovněž ze sedmdesátek.
Historie stavby: Z vrcholu na samé dno
Hrad, který byl dokončen dle řady historických pramenů v roce 1383, je ukázkovým příkladem přechodového typu mezi hradem a zámkem. Lze ho taktéž považovat za jedno z vrcholných architektonických děl královské stavební huti Václava IV., syna Karla IV. Hlavním stavebníkem byl purkrabí Jíra z Roztok.
Krakovec byl v době svého vzniku luxusním a supermoderním sídlem, šlo o výkladní skříň tehdejší doby. Právě na Krakovec byly zvány všemožné důležité návštěvy. Zkraje patnáctého století na hradě pobýval i mistr Jan Hus, který později odjel na koncil do Kostnice.
Stavba byla desítky let považována za jednu z těch nejpropracovanějších široko daleko, ale žádné dny slávy netrvají věčně a na gotickém skvostu se podepsaly kruté války – hrad byl několikrát zpustošen a vyrabován. Od té doby šel jeho věhlas stále níž a níž, až přišel koncem osmnáctého století osudný den. V roce 1783 do hradu udeřil blesk a z Krakovce se stala zřícenina, o níž se dále nikdo pořádně nestaral. V polovině 19. století se pak zřítila část kaple a v roce 1883 dokonce dělníci začali dynamitem odstřelovat východní křídlo stavby, aby se z kamene mohl stát stavební materiál.
Současnost rovná se naděje?
Památkáři se postupně pokoušejí dát zříceninu alespoň částečně dohromady, ale jde o dlouhý a finančně náročný proces, který potrvá desítky let. Mezi oslavné chvíle pak patří například to, že se v roce 2005 podařilo zrekonstruovat dřevěný most. Během prací nebyl použit ani jeden hřebík a most byl instalován pomocí důmyslného ručně vyrobeného jeřábu.
"V současném čase je z paláce nejlépe dochováno jižní křídlo, a to v celé výšce. Ze západního křídla se zachovala vnější obvodová stěna a části příčných zdí, z východního křídla zbylo obvodové zdivo pod úrovní nádvoří," uvádějí oficiální stránky Krakovce.
Zřícenina je přístupná i pro veřejnost, pomoci k záchraně architektonického veledíla, které svého času bývalo pýchou naší země, tak můžete i vy, když Krakovec navštívíte a zakoupíte si vstupenku. Navštivte úchvatné místo, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu a odkud rytíř Brtník odháněl nezvané "cizáky".