Sníh jako velká vzácnost: Podle vědců si máme zvykat, zima v Česku bude jiná

Bývaly doby, kdy sníh patřil v Česku k neodmyslitelným znakům zimy. Ostatně i malíř Josef Lada měl dostatek inspirace, ze které mohl čerpat pro své kouzelné obrazy. Bílé nadílky jsou ale stále vzácnější. Vánoce na blátě jsou každoroční jistotou, a když už během zimy nasněží, pokrývka pak v nížinách stejně vydrží jen pár dní. A podle vědecké studie zveřejněné na portálu severe-weather.eu si máme zvykat, že sníh bude vzácností.

Globální teplování

Konec grilování? Zhoršuje globální oteplování, tvrdí úřady

"Co se týče sněžení, globální oteplování má dva opačné vlivy. Zvyšování vlhkosti vzduchu umožňuje intenzivní sníh, zatímco vysoké teploty snižují pravděpodobnost sněžení," uvádějí vědci ve studii, která se zabývá celou Evropou. Podle nich tak bude sněžit jen vzácně, když už ale na to dojde, bude se jednat intenzivní vánice.

Začalo to ve Skandinávii

Extrémních jevů má podle vědců do roku 2050 celkově přibývat. Nejde jen o vánice, ale také o sucha, povodně nebo třeba hurikány. Tornádo na jižní Moravě je jeden z příkladů. Pokud jde o normální sněžení, jeho pravděpodobnost se má snížit o 90 procent. Když už na sníh ale dojde, vánice budou o pět procent silnější. V současnosti se to začíná projevovat ve Skandinávii a v Alpách, postupně má ale dojít na celou Evropu.

Na vině je především globální oteplování. Jak uvádí studie, teplejší vzduch udržuje více vody. Každý stupeň Celsia navíc tak znamená, že mraky udrží o sedm procent víc vody. Pokud udržíme současnou produkci oxidu uhličitého, země se může do roku 2100 oteplit až o 4,8 stupňů.

Julie Hojdyszová jako oběť nechutného obtěžování. Odporná zpráva od zvrhlého fanouška