Snímek Hořící keř skvěle zachytil tragický příběh Palacha, přesto ho Česko nevyslalo do boje o Oscara. Místo toho zvolilo propadák
Student Filozofické fakulty UK Jan Palach už se nemohl dál dívat na to, co se děje s jeho rodnou zemí. 16. ledna roku 1969 se upálil a tímto tragickým a zároveň silným činem se navždy zapsal do dějin české historie. Byly o něm natočeny i dva filmy. Jedním z nich je Hořící keř, který vznikl v režii Agnieszky Holland. Jak se poté svěřila pro Lidovky, je to příběh, který pro ni byl důležitý.
Dvacetiletý Jan Palach se na Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil. S velmi rozsáhlými popáleninami byl převezen do nemocnice, kde tři dny po činu zemřel. V krátkém rozhovoru, který byl schopen v nemocnici poskytnout, prohlásil, že jeho čin není sebevraždou, ale větší organizovanou skupinovou akcí.
Upálení Jana Palacha
Tehdejší komunistická propaganda se ovšem snažila, aby Palachovo upálení vyznělo úplně jinak. Začalo se proto spekulovat, že se zapálil studeným ohněm, po němž by zůstal bez zranění a vyvolal by jen agresi ve společnosti proti režimu.
Fámu šířil Vilém Nový, který měl v komunistické straně vysoké postavení. Dodnes není jasno v tom, jestli Palach věřil, že svůj boj s ohněm přežije, anebo byl předem smířen se smrtí. Čin mladého studenta měl dát každopádně najevo jeho odpor proti porušování lidských práv, svobod a také vůči pasivnímu přístupu politiků a spoluobčanů k okupaci Československa.
Jan Palach a Hořící keř
O upálení Jana Palacha byly natočeny dva snímky. Novější je film Jan Palach, starší je dvoudílný Hořící keř, který vznikl v režii Agnieszky Holland. Inspiroval se skutečnými událostmi i reálnými postavami a získal jedenáct Českých lvů. „Jsem velmi šťastná, že jsem mohla ten příběh vyprávět, je důležitý nejen pro Čechy a Slováky, ale i pro mě osobně,“ citoval režisérčina slova po získání ocenění web Lidovky. Holland tehdy zároveň poděkovala všem lidem, kteří odevzdávají svůj život v boji za svobodu a lidská práva.
Scénáře Hořícího keře se ujal sedmadvacetiletý rodák z Uherského Hradiště Štěpán Hulík. „Jako scenárista pasu po dobrých příbězích. Palach byl na jedné straně hrdina, na druhé musel vědět, že když to udělá, úplně zničí vlastní rodinu. A přesto to udělal,“ prozradil scenárista v rozhovoru pro web iDNES.
„Měl jsem pocit, že scénář se mi povedl. A lidé, kteří ho četli, včetně Agnieszky, říkali totéž. Pamatuji si okamžik, když měla Agnieszka hotový první střih prvního dílu. Seděli jsme u ní v bytě, byli jsme dojatí a producent Tomáš Hrubý prohlásil, že je to nejen skvělé, ale že to navíc budou mít lidi rádi,“ dodal Hulík.
Hořící keř a křivda?
Přestože se film vydařil a jak podle diváků, tak podle kritiků patří mezi to nejlepší, co u nás vzniklo, nikdy nebyl za Českou republiku nominován na Oscara. K překvapení mnohých totiž v daném roce dostal nominaci snímek Jiřího Menzela Donšajni, který naopak u kritiků i diváků totálně pohořel. Pro srovnání, Donšajni mají na ČSFD hodonocení od diváků 27 procent, oproti tomu Hořící keř 85 procent.
Děj začíná upálením mladého studenta a popsáním atmosféry, která v tehdejší společnosti panovala. Nechybí v něm ani nařčení od Viléma Nového. Hlavní postavou snímku je advokátka Dagmar Burešová, která i ve skutečnosti podala jménem Palachových příbuzných na poslance Nového žalobu na ochranu osobnosti.
Burešovou si ve filmu zahrála Táňa Pauhofová. Ve snímku se objevili i Jaroslava Pokorná, Petr Stach, Patrik Děrgel nebo Vojtěch Kotek.
Hvězda Zlatovlásky drsně zkritizovala Českou televizi. Nebýt starých pohádek, nemají co vysílat, tvrdí Štěpánek
Související články
Jiří Mádl si podmanil Karlovy Vary: Za film Vlny si vysloužil ovace vestoje, horoucí objetí a polibek od přítelkyně
Bába Tutovka i smrtka v Honza málem králem: Herečka se neobešla bez rumu a cigaret
Goldie Hawn (78) s grácií nestárne. Hvězda komedie Klub odložených žen podlehla plastikám
Lovec žen z filmu Nesvatbovi Owen Wilson: Nezájem o dceru i pokus o sebevraždu
