Snímek stržení sochy Saddáma Husajna uprostřed Bagdádu: Okamžik silný jako pád Berlínské zdi
Sám fotograf Jerome Delay akci popsal jako "perfektně zorganizovanou mediální událost". Celou událost média zprvu vykreslovala jako spontánní radost Iráčanů ze svržení tyrana a pracovala s verzí, že celou akci měli zrežírovat sami obyvatelé Bagdádu.
Jenže na patnáct let starou událost se dá dívat také jako na chladný kalkul americké jednotky pro psychologické operace. Nápad zkosit sochu se podle armádní zprávy nenarodil v hlavě žádného Iráčana, ale nejmenovaného důstojníka námořní pěchoty.
Armádní tým pro psychologické operace potom zapracoval na tom, aby celá událost vypadala jako spontánní akce Iráčanů. Pomocí megafonu vojáci svolali lidi z ulice, aby pomohli vytvářet realitu.
Promyšlená akce měla údajně dokonce dvě verze. Pro publikum v amerických obývácích desátník Chin obalil hlavu tyrana americkou vlajkou. Před zbytkem světa ale v tu chvíli Američany postavil do role okupantů, ne osvoboditelů.