Socialistická zábava: Jak v Československu před revolucí fungovaly diskotéky a kdo jim kraloval?

Mládež v Praze mohla poprvé navštívit diskotéku v roce 1967. Ani zdaleka to na ní ale zprvu nevypadalo tak, jak si mnozí z nás možná představují. První zvědavci spíše posedávali a postávali kolem parketu a do pohybu se jim moc nechtělo.

Jedním z prvních diskžokejů, kteří v Československu hráli, byl Pavel Černocký. Na diskotéce byl poprvé v západním Německu a napadlo ho, že by stejný koncept, který byl úspěšný u našich sousedů, mohl fungovat i v Praze.

Vstupné se na prvních akcích pohybovalo mezi 3 až 5 korunami. Lidí chodilo hodně, ale zprvu byli velice svázáni konvencemi a studem. Aby diskžokejové návštěvníky roztančili, často vymýšleli různé akce - slibovali například, že první tři páry, které to na parketu rozjedou, budou mít vstup na příští diskotéku zdarma. A světě div se, fungovalo to.

Na každý taneční večer se tehdejší omladina snažila co nejlépe obléknout. Hitem byly džíny, bílé kalhoty či blyštivé topy. Styl v odívání udávali také samotní interpreti, kteří na diskotékách často vystupovali. Jako guruové se svými extravagantními modely působili například Stanislav Hložek a Petr Kotvald, ženy zase obdivovaly Hanu Zagorovou

Amfora, Alfa či Valdek - to je jen pár z míst, která patřila v Československu mezi ty nejnavštěvovanější. Diskotéka byla za socialismu jakýmsi únikem od reality. Lidé se tam chodili bavit, odvázat se a zapomenout na starosti. Působila tedy dost podobně, jako dnes. Mezi nejoblíbenější české interprety, na které se tancovalo, patřili zmínění Kotvald a Hložek, Michal David (57), Věra Špinarová či Hana Zagorová. Velkému zájmu se pochopitelně těšily i zahraniční kapely a v 80. letech si značnou oblibu získali i italští hudebníci.

+ Další fotografie

První odpadlice ze Survivoru Denisa o kruté zradě: Byla jsem strašně zklamaná