Socialistické účesy aneb Když se nám na hlavách vlnily trvalé

Jakými vlasovými proměnami jsme si v období socialismu prošli?

Obecně trendy určoval západní svět.

A tak v 50. letech frčela tzv. chemická preparace neboli studená vlna. V té době měla snad každá žena kudrnaté vlasy. To bylo zkrátka IN.

V 60. letech se přešlo na dlouhé vlasy. Když nestačila příroda, přešlo se na nejrůznější příčesky. Čím delší, tím lepší.

V 80. letech do Československa dorazila trvalá! Komu se na hlavě netřpytily kudrlinky, jako by nebyl! Obdobím trvalé jsme si v osmdesátkách zkrátka museli projít. A pozor! Tento trend se nevyhnul ani pánům.

V drogériích toho moc nebylo, a tak se objevovaly nejrůznější vychytávky. Nebylo tužidlo? Nevadí, použijeme pivo. Barva na vlasy je příliš řídká? No a co! Zahustíme ji moukou.

Ještě se vraťme k pánům... Od 60. let se začínáme setkávat s tzv. máničkami, kdy dlouhé vlasy neznamenaly jen účes, ale především se jednalo o postoj k režimu. Dlouhé vlasy byly symbolem vzdoru proti establishmentu. Máničky to v socialistickém Československu neměly vůbec lehké, byly pronásledovány; nesměly například do kin, divadel či tramvají. Pokud jste chtěli mít dlouhé vlasy, museli jste mít potvrzení. Někdy se ho podařilo získat... Například potvrzení o tom, že hrajete ve filmu, kde musíte mít dlouhé vlasy či povolení od psychiatra - pokud budete ostříhán, můžete spáchat sebevraždu.

Dnes můžeme mít na hlavě opravdu všechno. Taky jste už na ulici narazili na slečny s růžovým či ještě lepším, modrým přelivem?

+ Další 3 fotografie

Hvězda Zlatovlásky drsně zkritizovala Českou televizi. Nebýt starých pohádek, nemají co vysílat, tvrdí Štěpánek