Špičková operní pěvkyně Dagmar Pecková otevřeně: Měla jsem v těle velkou nálož viru

Světově uznávaná pěvkyně Dagmar Pecková se snaží vyhýbat tomu, aby ji někdo nazýval operní divou. “Celý operní svět je tak trochu manýristický, arogantní. Dovolím si říct, že i falešný. Já si myslím, že nám byl dán od Pána Boha nějaký talent a my jsme tady na tom světě, abychom ho dávali dál a obohacovali ten kulturní svět. Ne abychom byli kvůli tomu namyšlení. Proto mně oslovení operní diva hrozně vadí," říká v talkshow NE(BLÁZNI) na webu G.cz

Pecková se dala na běhání

V rozhovoru mluví i o tom, jak ve svých osmačtyřiceti letech začala běhat. "Já jsem vždycky dala strašně moc na zpívání, kašlala jsem na to, abych si udržovala postavu. Bylo to tam vždycky nějak samo od sebe." Pak ale dostala nabídku z prestižní belgické opery, kde by měla vystupovat v plavkách. "A já si řekla. Hergot, Dášo. Musíš se sebou začít něco dělat." Pěvkyně si zařídila trenérku, s níž začala běhat a posilovat. "Během roku jsem si vypracovala postavičku štíhlou jedna báseň a hrdě jsem vstoupila na jeviště na první zkoušku." Tam jí ale režisér řekl, že potřeboval korpulentní dámu.

Dagmar Pecková uběhne i 15 km denně a s moderátorem Tomášem Poláčkem se rozpovídala, jak se spolu potkali na večírku v Českém Krumlově. A zatímco Tomáš druhý den ráno vyspával kocovinu, Dagmar běhala. S úsměvem říká, že šla běhat, protože se trestala za účast na onom mejdanu. Vždy si totiž kvůli své rozjeté kariéře velmi hlídala, co dělá. "Člověk si může málokdy dovolit něco jako takovouhle bujarou pitku do půl čtvrté ráno."

Prošla si koronavirem

Zpěvačka, která byla po tři dekády hvězdou světové opery, si před čtvrt rokem prošla koronavirem. Začalo se to projevovat tak, že se po běhu cítila nezvykle unavená. Když pak měla odcestovat do zahraničí, šla na testy a hned ten den se dozvěděla, že má v sobě velkou nálož viru. Kromě několika lehkých příznaků se však nemocná necítila.

Dagmar Pecková v dubnu oslaví své šedesátiny a vzpomíná, že kolem padesátého roku života prožila dlouhodobější stav vyhoření, během kterého často ani nemohla vstát z postele. “Řekněme si to na rovinu,” vysvětluje moderátorovi: “Pro ženy v opeře bývá těžkým zlomem období přechodu, kdy hlas projde hormonální proměnou, a to zpěvačku odsune na vedlejší kolej. Mě nakonec zachránilo, že jsem se velké opery dokázala vzdát a pustila se například do hlasově méně náročné činohry.”