Sršně asijské a jejich invaze: Jsou nebezpečné útočností a dravostí

Chladnější zimy v Česku sršním nevyhovují

S agresivními asijskými sršněmi se potýkají například včelaři ve Francii, Portugalsku či Španělsku. Na našem území se zatím díky chladnějším zimám neobjevily. Pozvolná změna teplot však může v tuzemsku v následujících letech vytvořit pro tento invazní hmyz vhodnější podmínky, informovali odborníci z katedry biochemie a geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Do Evropy se přemisťují z jihovýchodní Asie, původní domoviny. Poprvé do Evropy sršeň asijská pronikla v roce 2004, tehdy byla pozorována ve Francii. Poté se začal hmyz šířit na další území, v současné době je hlavně ve Španělsku, Portugalsku a Francii.

Největší nárůst je datován mezi lety 2015 a 2017, kdy se počet zvýšil až čtyřnásobně na 26 000 sršních hnízd. V průběhu několika let se významným faktorem toho, že hyne mnoho včelstev a je nižší produkce medu, stala právě sršeň asijská. “Nálety sršní likvidují celé včelnice, ztráty čítají i několik desítek včelstev. Včelstva sice mohou do jisté míry útokům čelit, ale za cenu sníženého výnosu medu a rozvoje včelstva, protože sršně velmi omezují letovou aktivitu včel a tím přínos pylu a hladiny,” vysvětluje Jiří Danihlík z katedry biochemie na portálu iDnes.

EXKLUZIVNĚ

Objevil agresivní sršeň asijskou v Evropě: V Česku bude do roka, říká Jean Haxaire

Středoevropské podmínky

Výskyt sršně asijské byl zaznamenán i v Německu či Velké Británii, ale pouze ojediněle a jejich hnízda byla velmi rychle zlikvidována. Odborníci zatím neumějí s jistotou říci, zda se sršně mohou adaptovat i na středoevropské počasí. V současné době se kloní k názoru, že spíše nikoli. Je ale možné, že se sršeň asijská přizpůsobí středoevropským podmínkám natolik, že tu bude schopná přezimovat. "Hlavně díky změnám teploty v následujících letech může dojít ke změně prostředí, které se pro tyto sršně stane vhodnější,” podotýká odborník Jiří Danihlík.

nebezpečí

Hmyzí invaze v dovolenkovém ráji: Obří komáři tygrovaní přenášejí nebezpečné nemoci

Přestože v tuzemsku zatím nebyl tento druh sršně zaznamenán, ostražitost je na místě. Pomoci mohou i laici. Pokud si na zahradě či v přírodě všimnou podezřele vypadající sršně nebo hnízda, je důležité je zdokumentovat. “Je důležité tento nález vyfotografovat, což v době chytrých telefonů se zabudovanými fotoaparáty není problém. Fotografii lze zaslat včelařským odborníkům či pracovníkům Státní veterinární správy,” uvedl odborník Jan Brus. Hnízda se totiž musí zlikvidovat dřív, než kolonie sršní asijských na sklonku léta vyprodukuje pohlavní jedince.

Sršeň asijská loví letící včely podobným způsobem jako sršeň obecná, která ale včelařům zásadní ztráty nezpůsobuje.”Sršeň asijská krouží kolem česna, kde odchytává vracející se létavky. Jakmile včelu chytne, ukousne jí svými kusadly zadeček, čímž se vyhne včelímu žihadlu. Poté včele ukousne křídla, nohy a hlavu, až zůstane pouze hruď,” doplňuje Jiří Danihlík.

+ Další fotografie

Hvězda Zlatovlásky drsně zkritizovala Českou televizi. Nebýt starých pohádek, nemají co vysílat, tvrdí Štěpánek