Šťastný okamžik v údolí smutku: Syn Josefa Abrháma bude popáté tatínkem
Pohřeb je vždy velmi smutnou událostí a na posledním rozloučení s jedním z českých nejoblíbenějších herců Josefem Abrhámem (†82) tomu nebylo jinak. Ačkoli jediný syn hvězdy české kinematografie Josef Abrhám ml. přišel v rozmezí pouhých pár měsíců jak o tatínka, tak o milovanou maminku herečku Libuši Šafránkovou (†68), jednu příjemnou událost má před sebou. Jeho manželka Ludmila je v požehnaném stavu.
Dnes po poledni proběhlo poslední rozloučení se slavným hercem Josefem Abrhámem. Ten přežil svou manželku a lásku svého života herečku Libuši Šafránkovou pouze o necelý rok, a tak jejich jediný syn Josef přišel o oba milované rodiče ve velmi krátkém časovém úseku.
I přes všechen smutek a slzy, které s sebou pohřeb blízkých přináší, zde byla alespoň jedna nezanedbatelná událost, která vykouzlila úsměv na tváři všem, kteří jsou s rodinou Abrháma spjati, ať už jde o vztah přátelský, pracovní, nebo se jedná pouze o hercovy fanoušky. Dlouholeté partnerce Josefa Abrháma juniora Ludmile se pod smutečními šaty viditelně rýsovalo těhotenské bříško.
Páté dítě Josefa Abrháma mladšího
Je tedy nad slunce jasné, že se syn hvězd československé kinematografie stane již pětinásobným tatínkem. Josef, který byl sám vždy jedináčkem, si tak zřejmě plní sen o veliké rodině. Z předchozího vztahu s režisérkou Denisou Grimmovou má dva syny Antonína (12) a Josefa (14). Se sympatickou Slovenkou Ludmilou nyní Abrhám mladší čeká třetího společného potomka. Jestli to bude holčička nebo chlapeček, to vědí zřejmě jen jejich nejbližší.
Na radostné novině bohužel zůstává smutné to, že ani Josef Abrhám starší, ani Libuše Šafránková si nejmladšího člena klanu Abrhámů už nikdy nepochovají v náručí. Jistě na něj ale budou dávat pozor z výšin divadelního angažmá, ze kterého se zatím žádný herec ještě nevrátil.
Že spolu mají Abrhámův jediný syn se svou druhou ženou, se kterou vychovávají už dceru Lauru a syna Benjamina, krásný a láskyplný vztah, to nedokládá jen nový život, který Ludmila nosí pod srdcem, ale i to, jak pěkně se k sobě chovali. Neustále se dotýkali, drželi se za ruce a i v tak smutné situaci alespoň jeden druhému věnovali letmé úsměvy a zamilované pohledy.