Strmý vzestup Šebánka: Z kabiny náklaďáku na stříbrné plátno ho vytáhl Miloš Forman

Psal se rok 1965, když se Josef Šebánek seznámil s kameramanem Miroslavem Ondříčkem. Jeho žena byla neteří Šebánkovy manželky. Natolik mu padl do oka, že se o něm zmínil před režisérem Milošem Formanem (†86), který tento svět loni v dubnu bohužel opustil. V tu chvíli to měl tehdy Šebánek zpečetěné.

Z někdejšího taxikáře, soustružníka, voraře i řidiče náklaďáku se stal herec. Přitom zářit na stříbrném plátně Šebánek nikdy nechtěl. Dělnická profese ho naplňovala a byl šťastný. Když mu ale dal Forman šanci, řekl si, proč to nezkusit. A tak si téhož roku zahrál ve snímku Lásky jedné plavovlásky

Šebánkovi dělalo problém naučit se texty zpaměti. Uměl ale dokonale improvizovat a mluvit tak, jak mu, lidově řečeno, „zobák narostl“. V tom mu nikdo nebránil, a proto byly jeho výkony vždy tak autentické.

Roku 1967 následoval snímek Hoří, má panenko a o další dva roky později už Šebánkův nejslavnější film Ecce homo Homolka, jenž si vysloužil dvě pokračování. Jako dědu Homolku si ho všichni s úsměvem na tváři vybavují dodnes.

Jak rychle Šebánek vyletěl, tak rychle také spadl. Nestál za tím však nedostatek píle či talentu, ale vážná nemoc. Po nádoru v močovém měchýři, jenž se podařilo vyoperovat, následovaly problémy se srdcem. Dokonce odmítl zahrát si po boku Jana Wericha, jelikož měl strach, že by se před velikánem českého filmu už ztrapnil. Bál se tmy a trpěl úzkostnými stavy.

Josef Šebánek zemřel v březnu 1977 na chodbě nemocnice synovi v náručí. Bylo mu 61 let.

+ Další fotografie

Hvězda Zlatovlásky drsně zkritizovala Českou televizi. Nebýt starých pohádek, nemají co vysílat, tvrdí Štěpánek