Symbol bezmoci: Před 56 lety vykrvácel u Berlínské zdi mladík Peter Fechter, v zóně smrti umíral hodinu
Ačkoliv se rok 1962 zdá být vzdálenou minulostí, na tragickou událost, která se tehdy v srpnu stala, by se nemělo zapomínat.
Betonový symbol bezmoci
Berlín byl od konce 2. světové války rozdělen na čtyři okupační zóny. Z americké, britské a francouzské zóny vznikl Západní Berlín, který byl součástí Spolkové republiky Německo. Východní zóna, tedy zóna socialistická, byla hlavním městem komunistické NDR. Zprvu se mezi oběma částmi města dalo volně pohybovat, ale obyvatelé z totalitním režimem ovládané části Německa utíkali ve velkém. To se komunistům nelíbilo a rozhodli se proto pro výstavbu betonové zdi.
Touha po svobodě
Osmnáctiletý Peter Fechter byl zedník, patřil tedy k dělnické třídě, pro niž měla NDR představovat socialistický ráj na zemi. Jenže on to tak necítil a rok po stavbě Berlínské zdi se společně se svým kamarádem Helmutem Kulbeikem rozhodli utéct.
Plán dvou mladých mužů byl následovný - rozhodli se ukrýt poblíž zdi v truhlářské dílně v Zimmerstrasse a ve vhodný okamžik vyskočit z okna do “zóny smrti”. Odtud pak museli rychle přeběhnout na druhou stranu a překonat dva metry vysokou zeď s ostnatým drátem. Jejich cílem útěku byla západní čtvrť Kreuzberg, nacházející se kousek od Checkpointu Charlie.
Zoufalý útěk
Fechterovi i Kulbeikovi se podařilo vyskočit oknem, ale v pásmu smrti si jich všimly stráže a začaly po nich střílet před očima kolemjdoucích. Kulbeikovi se podařilo dostat přes zeď, ale Fechtera kulka zasáhla do pánve. Zraněný mladík volal o pomoc, stále se nacházel za plotem na území NDR. Nikdo však nereagoval, v bolestech ležel v pásmu smrti asi hodinu, načež před zraky stráží vykrvácel. Obyvatelé ze západní části Berlína okamžitě zformovali demonstraci odsuzující vrahy z Východu.
Do roku 1989 byly zastřeleny asi dvě stovky přeběhlíků, poslední případy se odehrály nedlouho před strhnutím zdi. V roce 1997 byli bývalí strážní ze smrti Petera Fechtera obviněni a byli podmínečně odsouzeni ke dvaceti a jednadvaceti měsícům vězení.