Syn si mě chce nechat vytetovat na tělo, přiznala nám Lucie Bílá. Co ze své maminky chce mít Filip na kůži?
Česká slavice Lucie Bílá (56) pokřtila ve svém divadle cédéčko Nerozlučná dvojka na výletě od nové královny dětských srdcí Karoliny Gudasové Neuvirthové. Na akci byla i redakce eXtra.cz, která se při té příležitosti zeptala Lucie na milovaného syna Filipa Kratochvíla i na to, jaké to je pracovat se svou rodinou.
Sešli jsme se tu na křtu CD Karoliny Gudasové, jejíž dětská hudební show bude mít premiéru 18. září ve vašem divadle. Sledovala jsem, že i vy sama jste se během dětských písniček lehce pohupovala do rytmu.
Já si hlavně zpívala. Myslím si, že každý člověk má v sobě pořád dítě, i když je mu sto. A je potřeba na něj nezapomínat. Tady to představení se bude líbit i mně.
Vy sama jste Karolinu oslovila, nebo to bylo naopak?
Oni oslovili nás, protože hráli v divadle, které je menší a potřebovali větší prostory. Vím, že je to jedno z nejlepších představení pro děti u nás. A proto jsem šťastná, že jsou právě v našem divadle. Dětské představení tady chybělo. Chtěla bych, aby si v našem divadle našel každý to, co hledá.
Vaše divadlo je vlastně rodinný podnik.
Ano, bratr je provozní a dělá takové ty pragmatické věci, které pro mě nejsou. Já jsem ten vizionář. Pomáhá mi tu i můj syn.
Nedochází někdy mezi vámi k rozepřím?
Kdepak, vůbec ne. Možná největší kritik je můj syn, ale je to proto, protože je ještě mládě. Ale jinak jsme ve velké harmonii. Kdybych měla jen trošku pocit, že by mi to komplikovalo život, tak bych do toho spojení s bratrem nešla. Ale my se máme velmi rádi a doplňujeme se.
"Střídám 12 kabátů"
Zasáhl vás nějak výrazně covid?
Já jsem člověk, který se hodně přizpůsobuje, takže když mám něco zakázaného, tak si najdu zase jinou cestu. Mám restauraci. Když se musela zavřít, tak jsem otevřela okýnko. Když se zavřelo divadlo, tak jsem se pustila do rekonstrukce a mezitím jsem otevřela naši pokladnu a udělala jsem z ní obchod na své šperky. Když se pak zavřely i obchůdky se šperky, tak jsem otevřela internetový obchod.
Vás nedostanou.
Ne. Vždycky jsem si našla cestu, kudy se k těm lidem dostat. Chválabohu nemám jenom jednu nohu, mám jich víc, na kterých stojím. Dřív mi lidé vyčítali, že sedím na 12 židlích a střídám 12 kabátů, ale teď se ukázalo, že je to dobře. Pořád se něčemu věnuji a nenudím se.
Zpátky k vašemu synovi. Jaký je Filip v soukromí?
Je jiný. Nemá Facebook ani Instagram, tak si jako hlídá svoje soukromí. Jsem strašně ráda, že ho mám, a jsem na něj pyšná. Je to zlatý kluk. Mám pocit, že v určitým okamžiku se začaly rodit „křišťálové děti“, které mají takový pohled na svět, jenž mě překvapuje. Kolikrát přijde s myšlenkou, která mě dostane a dlouho pak přemýšlím nad tím, jak na to ten člověk vůbec přišel.
Je něco, v čem jste naprosto rozdílní?
Ano, zatímco on je světoobčan, já jsem prostě česko-slovenská. Filip touží po dobytí světa, ale můj svět je tady. Já jsem nepřesaditelná jako Petřín. Syn má výhodu, že vládne jazyky, ale i kdybych je uměla, stejně by mě nikdo nikam nedostal.
Před nedávnem jste pro Blesk prozradila, že si vás váš syn chce nechat vytetovat. Už se k tomu odhodlal?
Ne, to byla asi taková fráze. Teď má ale zase jinou touhu. Prý by si chtěl vytetovat noty mého smíchu. Což je hrozně hezký, tak uvidíme.
Co máte teď v plánu po pracovní stránce?
Já momentálně žiji divadlem. Jedna věc je rekonstrukce, ale druhá je dostat ho do povědomí lidí. V létě chystáme zkoušet nový muzikál, který se jmenuje Maminy. Jde o holčičí téma, takový předporodní večírek čtyř kamarádek, kdy tři už děti mají a čtvrtá ho čeká. Na to se moc těším. Potom chystáme 4. 6. setkání všech, se kterými jsem před třiceti lety hrála v muzikálu Bídníci ve vinohradském divadle. Jestli se někde zamilovala Lucie Bílá do muzikálů, tak to bylo právě při tom prvním představení Bídníků. No a příští rok oslavím v tomto divadle 30 let, takže i k tomu chystám nějakou novinku.