Tady tahali sudy s těly z Orlíku: Když našli první, lidé nesměli ani na most, říká pamětník
"Jojo, nedávno tu točili," vypráví eXtra.cz chlapík v bistru, které je pouhých pár metrů od začátku Žďákovského mostu, když se rozpovídáme o právě běžícím seriálu Devadesátky. Monumentální konstrukce je totiž známá nejen tím, že se tam skáče populární bungee-jumping nebo že se právě do tamního bistra jezdí na skvělé steaky. Z tohoto mostu totiž shazovali své oběti v sudech jedni z nejhorších vrahů, které česká kriminalistika zná. Přečtěte si, jak vzpomínají lidé z místa hrůzných nálezů na dobu devadesátých let.
"Tu dobu si pamatuje každej. Ale tady toho vidět moc nebylo. Až když to našli... museli to sem vozit v noci," vypráví obsluha bistra u mostu. "Když je tady tahali, byly tu pořádné manévry," vzpomíná na červenec roku 1995, kdy začalo prohledávání Orlické přehrady. Protože se před novináři nedalo nic utajit a od prvního dne stál na místě štáb TV Nova, policisté vymysleli krycí historku o tom, že spolupracují na čištění dna Orlíku.
Policisté skutečně dlouho nemohli nic najít a reálně hrozilo, že jedna z největších pátracích akcí v historii bezpečnostních složek, které se věnuje i seriál Devadesátky, skončí fiaskem. Museli být nasazeni báňští potápěči, protože ti policejní nemohli sestoupat do hloubky skoro čtyřiceti metrů, jíž Orlík pod Žďákovským mostem dosahuje. Pak jeden z potápěčů ohlásil, že na dně našel kovový sud se zavařeným víkem. Po jeho otevření bylo jasno - uvnitř sudu se našly ostatky Jugoslávce Leorenta Lipoveciho. "Dokud nic nenašli, místo bylo pro lidi otevřené, mohlo se normálně až k přehradě. Když pak našli první tělo, neprodyšně to uzavřeli. Lidi nemohli ani na most," říká pamětník pro eXtra.cz. V první vlně pátrání nalezli tři těla. Dvě v sudech, jedno zamotané do železného pletiva.
Pak už se mohl rozjet koloběh dalších výslechů a rekonstrukcí. Protože kriminalisté měli konečně těla, mohli teď udeřit na podezřelé. Zabalení prvního těla - toho v pletivu - bylo spíše improvizací. Podle vyjádření tehdejšího soudního lékaře, který pracoval na ohledání, ho nejprve zabalili do igelitových pytlů, následně do jutových, převázali provazy a nakonec hodili do přehrady. U dalších případů se již poučili a začali používat kombinaci železných barelů a louhu. Není bez zajímavosti, že louh jim dodával Ivan Roubal.
Když se zeptáte místních lidí na přehradu, nikdo nevěří, že už neukrývá další těla. "Nedávno tu byl koroner, dobíjel si tu u mě telefon. Říkal, že ho zavolali kvůli pohřešovanému klukovi, který měl spadnout do Orlíku, a náhodou našli dva další," krčí rameny restauratér, když naráží na případ z dubna 2021. Odhalily se opravdu všechny orlické vraždy? Nemají náhodou Ludvík Černý, Karel Kopáč, Vladimír Kuna, Petr Chodounský a Irena Meierová na svědomí více obětí? Odpovědi na podobné otázky možná leží pod Žďákovským mostem navždy.
Pozn. redakce: Úvodní fotografie je vyfocena pod menším, Podolským mostem, který je od Žďákovského vzdálený asi patnáct minut.