Tak jde čas: Fotografie, které dělí desítky let, jen podoba zůstává
Stejní lidé na stejném portrétu, jen daleko starší. Fotografka Ana Oliveira se navíc i snažila, aby pózy, výraz a oblečení si byly co nejpodobnější.
Záměrně jsou lidé na portrétu anonymní a při jejich výběru nehrály roli žádné parametry. O jejich osudech tak nic nevíme, a proto ani nemůžeme hádat, z čeho má jeden víc vrásek než druhý.
Ale zachovalé rysy mají všichni, i když oba obrázky od sebe dělí desítky let a na první pohled tito lidé vypadají, že se změnili. Přesto zůstávají úplně stejní.
Tahle sběrná fotostory jménem Identity zahrnuje úsek asi šedesáti let a stále není u konce, dobrovolníci si schovávají své portréty z mládí a jednou stanou před objektivem znovu, se šedivými vlasy a mnoha vráskami na tváři. Jen jejich životní příběh zůstane většinou zahalen tajemstvím.