příchody
Arnošt Goldflam je český herec, dramatik, režisér, pedagog a spisovatel, který se do diváckého povědomí neodmysliteně zapsal rolí Arnošta v proslulých komediích Dědictví aneb Kurvahošigutntág a Dědictví aneb Kurva se neříká nebo postavou obchodníka s bižuterií Lustiga ve slavné pohádce Lotrando a Zubejda. Narodil se 22. září 1946 v Brně.
Tisícročná včela (Grundig)
Něžný barbar (filozof Egon)
Dědictví aneb Kurvahošigutntág (Arnošt)
Kačenka a zase ta strašidla (divadelní kritik)
Fany (psychiatr)
Lotrando a Zubejda (Lustig)
Císař a tambor (turecký vyslanec)
Otesánek (gynekolog)
Vyhnání z ráje (Kabrhel)
Nuda v Brně
František je děvkař (profesor Perník)
V peřině (policista)
Šťastný smolař (učitel ve škole)
Duch nad zlato (krejčí)
Donšajni (tlouštík s basou)
Dědictví aneb Kurva se neříká (Arnošt)
Teorie tygra (kapitán)
Špunti na vodě (děda Václav)
Princezna a půl království (učitel)
Léto s gentlemanem
Případ mrtvého nebožtíka (Horváth)
Přání Ježíškovi
seriál Ranč u Zelené sedmy (Winter)
seriál Případy detektivní kanceláře Ostrozrak (šéf vývoje Holousek)
seriál Četnické humoresky (rozhlasový režisér)
seriál Místo nahoře (ředitel domova seniorů)
seriál Proč bychom se netopili (Melounek)
seriál Poste restante (Jarouškův otec)
seriál Špačkovi v síti času (kontrolor)
seriál Četníci z Luhačovic
seriál Kapitán Exner (patolog)
seriál Ohnivý kuře (Alois)
seriál Poldové a nemluvně (profesor Mandl)
seriál Špunti na cestě (děda Arnošt)
Absolvoval Střední všeobecně vzdělávací školu. Poté začal studovat medicínu, ze které po dvou semestrech odešel. Vystřídal několik zaměstnání. Pracoval například jako slévač, jádrař či jako rozpočtář v Cheposu v Královopolské strojírně. Měl velice blízko k umění, zvláště k umění výtvarnému. Věnoval se malbě, grafice, litografii. Pohyboval se v uměleckém prostředí a zařadil se do seskupení, tzv. brněnské bohémy, která sdružovala výtvarníky, básníky a další umělce. Postupně se začal ubírat směrem k divadelnímu umění a rozhodl se pro studium režie na JAMU, které následně úspěšně absolvoval. Již za studia vystupoval v Divadle na provázku.
Po studiu na krátko nastoupil do angažmá dnes již zaniklého divadla Večerní Brno. Chvíli působil i v amatérském Divadle X. Později působil v prostějovském Hanáckém divadle. Stěžejní scénou se pro něj stalo brněnské HaDivadlo, kde byl v angažmá v letech 1978 až 1993. Rovněž se věnoval i hostování v jiných divadlech, například v Dejvickém divadle, Klicperově divadle v Hradci Králové, Národním divadle Brno či Studiu Ypsilon a dalších.
Od 80. let se začal objevovat pravidelně před kamerou, dostával menší televizní a filmové role. Sám sebe považuje za typového herce, nikoliv za herce psychologického. Postavy, které ztvárnil, jsou díky jejich rázovitosti velice dobře zapamatovatelné. Do povědomí diváku se neodmyslitelně zapsal rolí Arnošta v proslulých komediích Dědictví anebo Kurvahošigutntág z roku 1992 a Dědictví aneb Kurva se neříká z roku 2014 či v pohádce Lotrando a Zubejda z roku 1996 jako obchodník s bižuterií Lustig. Co se týče seriálové tvorby, ztvárnil například postavu vodáka Melounka v seriálu Proč bychom se netopili z roku 2009, nebo postavu dědy Arnošta v rodinném komediálním seriálu Špunti na cestě z roku 2021, který je volným pokračováním rodinné komedie Špunti na vodě z roku 2017, kde si rovněž postavu dědy Arnošta zahrál.
Stěžejní část jeho práce tvoří psaní divadelních her a dramatizací. Mezi jeho rozsáhlou tvorbu patří například hry Biletářka, Dámská šatna či Modrá tvář. Rovněž se věnuje i divadelní režii. Napsal i řadu úspěšných knih jak pro děti, Tatínek není k zahození, za kterou obdržel v roce 2005 prestižní cenu Magnesia Litera za nejlepší knihu pro děti a mládež, Tatínek 002, Standa a dům hrůzy, tak i pro dospělé, Tata a jeho syn, Hlavně o mamince či Podivné historky ze života. Kniha Rovněž vyučuje na JAMU a DAMU.
Narodil se do rodiny s židovského původu. Jeho maminka prožila trauma, když se za války musela schovávat před nacisty. Zemřela, když mu bylo 18 let. Jeho energický tatínek, se kterým měl rozpor ohledně svého tehdy budoucího povolání, se dožil 98 let a během svého života se několikrát oženil. Tatínek chtěl, aby se stal lékařem nebo inženýrem.
Z prvního manželství se mu narodila dcera Sylva. Do druhého manželství vstoupil s výtvarnicí a scénografkou Petrou Godlflamovou Štětinovou, se kterou má syna Otto-Antonína a dceru Mimi Irenu.