Atentát na Roberta Fica (1964), slovenského premiéra, proběhl 15. května 2024 kolem 14:30 místního času ve městě Handlová. Podle informací TV Markíza byl útočníkem 71letý spisovatel Juraj Cintula z Levic, který zbraň, se kterou útok provedl, držel legálně. Ihned po činu byl zadržen.
Průběh
Odehrál se před Domem kultury na Náměstí horníků, kam se Fico přišel po výjezdním zasedání kabinetu pozdravit s příznivci. Útočník jej pětkrát postřelil z bezprostřední blízkosti do oblasti hrudníku, břicha a horní končetiny. Premiér byl okamžitě převezen do nemocnice v Handlové. Odtud jej před šestnáctou hodinou letecky přepravil vrtulník do fakultní nemocnice F. D. Roosevelta v Banské Bystrici.
Ve večerních hodinách výše uvedeného dne slovenský ministr obrany Robert Kaliňák (1971) na tiskové konferenci uvedl, že Fico „utrpěl vážné polytrauma a jeho stav je mimořádně vážný“. Tuto informaci potvrdil i operující lékař. První zákrok byl pětihodinový a zastavil krvácení do břicha, po něm následoval další.
Podle vicepremiéra Tomáše Taraby (1980) byl předseda vlády již před půlnocí 15. května mimo ohrožení života, nemocnice pak 16. května ráno uvedla, že stav zraněného je vážný, ale stabilizovaný.
Jednalo se o první atentát na premiéra evropského státu od zavraždění srbského předsedy vlády Zorana Đinđiće v roce 2003. Atentát podobného charakteru byl předtím naposledy spáchán na primátora Gdaňska Pawła Adamowicze (†2019).
Několik týdnů před útokem někteří slovenští politici, včetně samotného Fica, upozorňovali na vyostřování slovenské veřejné diskuse.
Pachatel
Byl jím spisovatel a básník Juraj Cintula. Zbraň, kterou útok provedl, měl držet legálně. Pocházel z Levic, kde založil Literární klub Duha. Sám se 2016 stal terčem útoku, když se jako člen ochranky obchodu pokusil zadržet zdrogovaného mladíka, který jej ovšem napadl, mlátil pěstmi a kopal do něj. Při pádu mezi regály utrpěl zranění hlavy.
Je autorem několika básnických sbírek a tří románů. V titulu Efata (2015) se zabývá romskou menšinou na Slovensku, chválí program krajně pravicové Ľudové strany Naše Slovensko a vyznává pochopení pro masové vrahy v případech domnělého selhání vlády.
Reakce na Slovensku
Místopředseda parlamentu Ľuboš Blaha (1979) střelbu potvrdil na schůzi parlamentu, která byla později přerušena. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová (1973) tento „brutální a bezohledný útok“ ostře odsoudila a popřála zraněnému mnoho sil ke zotavení. Nově zvolený prezident Peter Pellegrini (1975) útok odsoudil a označil ho za bezprecedentní ohrožení slovenské demokracie. Opoziční strany Progresívne Slovensko a Sloboda a Solidarita kvůli události zrušily protivládní shromáždění, které mělo proběhnout právě 15. května 2024.
Útok téměř okamžitě koaliční politici využili ke kampani, a to i přes výzvu ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (1987), aby politici přestali šířit nenávist. Vinu za čin Blaha přisoudil „progresivní opozici a liberálním médiím, které ve společnosti šíří nenávist“. Předseda koaliční Slovenské národní strany Andrej Danko (1974) vzkázal opozici, ať drží ústa. Strany parlamentní opozice přitom útok odsoudily a jejich poslanci se nijak nevyjadřovali.
Zahraničí reakce
Bezprostředně po činu se k němu vyjádřil také český premiér Petr Fiala (1964), který ve svém příspěvku na platformě X odsoudil násilí ve společnosti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (1978) akt odsoudil a popřál zraněnému brzké uzdravení.
Čin odsoudili také významní představitelé Evropské unie, například Charles Michel (1975), Ursula von der Leyen (1958) nebo Roberta Metsola (1979). Stejně se vyjádřili i ruský prezident Vladimir Putin (1952), americký prezident Joe Biden (1942), francouzský prezident Emmanuel Macron (1977), německý kancléř Olaf Scholz (1958), maďarský premiér Viktor Orbán (1963) nebo generální tajemník NATO Jens Stoltenberg (1959).
