William Jefferson Clinton, zvaný Bill Clinton, rodným jménem William Jefferson Blythe III, je americký demokratický politik,který byl v letech 1993 až 2001 v pořadí 42. prezidentem Spojených států amerických, historicky druhý, jenž podstoupil proces impeachmentu, neboli odvolání z funkce.
Narodil se 19. srpna 1946 v Hope (Arkansas, USA).
Kariéra
V arkansaském Hot Springs (viz níže) navštěvoval katolickou základní i střední školu, kde působil jako aktivní studentský vůdce, vášnivý čtenář a hudebník.
Od mládí se zajímal o politiku, jako člen politické mládežnické organizace Chlapecký národ (Boys Nation) se setkal s J. F. Kennedym (†1963) v Bílém domě a rozhodl se, že chce být voleným politickým funkcionářem.
Po střední škole byl přijat na diplomatická studia na Georgetownskou univerzitu ve Washingtonu. Během nich si mj. přivydělával jako spolupracovník senátora Jamese Williama Fulbrighta (†1995) v týmu pro zahraniční záležitosti.
1968 získal Rhodesovo stipendium a měl možnost studovat na Oxfordu. Po dvou letech byl přijat na práva na Yale, kde se také seznámil se svou budoucí manželkou Hillary (1947). Po absolvování přednášel právo na Arkansaské univerzitě.
1974 neúspěšně kandidoval do Kongresu. 1976 vyhrál volby a stal se vrchním státním zástupcem v Arkansasu. 1978 poprvé vyhrál volby a stal se arkansaským guvernérem, po sérii nepopulárních kroků ovšem následné volby 1980 prohrál, aby byl 1982 opětovně zvolen. Guvernérskou funkci vykonával až do svého zvolení 42. prezidentem USA.
Během své funkce se snažil reformovat školství a zdravotnictví, podpořit zaměstnanost a usiloval o vyrovnaný státní rozpočet.
Byl následovníkem George H. W. Bushe staršího (†2018) a předchůdcem George W. Bushe mladšího (1946). Je členem Demokratické strany. Za klady jeho úřadování jsou považovány Dohoda z Osla coby pokus o mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu z roku 1993, případně zmírnění amerického národního dluhu.
První volební období (1993 až 1997)
U volitelů zvítězil v poměru 370 ku 168 hlasům.
Za viceprezidenta si proti zvyklostem (sousední stát, podobné názory, nižší věk) vybral Ala Gora (1948).
V zahraniční politice podporoval Borise Jelcina (2007) a jeho snahu demokratizovat Rusko a osvobození Haiti od diktátora Raoula Cédrase (1949).
Představil reformu zdravotnictví, díky níž by měli všichni občané povinné zdravotní pojištění, tato však nevstoupila v platnost kvůli nevýhodnosti pro pojišťovny, které se bránily silnou protikampaní v médiích.
Zavedl mnoho dalších změn – regulace držení zbraní, možnost místo nástupu do armády vykonávat dobrovolnickou službu, posílení policejních sborů, omezení státní byrokracie. Při velkých bojích s Kongresem o rozpočet na rok 1995 situace dospěla až k rozpočtovému provizoriu, ale nakonec se rozpočet podařilo schválit v původním znění.
Druhé volební období (1997 až 2001)
Ve volbách se mu postavil republikán Bob Dole (2021). Přes negativní kampaň vyhrál v poměru 379 ku 159 hlasům volitelů.
Díky jeho iniciativě se ze skupiny G7 stala G8 připojením Ruska.
Bylo poznamenáno aférou s Monikou Lewinskou (1973), se kterou měl mít devětkrát sex. 1998 mu dokonce hrozilo odvolání z funkce, poté, co jako druhý prezident USA podstoupil proces impeachmentu (obžaloby) kvůli lhaní pod přísahou a obstrukcím justice.
Zahraniční politika
1995 se americké letectvo v rámci operace NATO zúčastnilo bombardování srbských pozic, s cílem zastavit útoky na bezpečné zóny OSN a tlačit na uzavření mírové dohody. Po uzavření Daytonské mírové dohody vyslala Clintonova administrativa americké vojáky v rámci mise IFOR do Bosny a Hercegoviny.
V reakci na útoky na americké ambasády v Keni a Tanzanii v roce 1998, které si vyžádaly desítky obětí, nařídil raketové útoky proti cílům v Súdánu a Afghánistánu, považovaných za zařízení Al-Káidy. Cílem střelby se stala i farmaceutická továrna v Súdánu. Tento útok byl mnohostranně kritizován.
1999 jeho administrativa autorizovala použití síly proti bývalé Svazové republice Jugoslávie v rámci operace NATO nazvané Operace Spojenecká síla. Cílem této bombardovací kampaně bylo zastavení genocidy v tehdejší jugoslávské provincii Kosovo.
2000 jako první prezident USA od války ve Vietnamu navštívil tuto zemi.
Jak je uvedeno výše, během prezidentství se pokoušel přispět k řešení izraelsko-palestinského konfliktu. 1993 byla Jásirem Arafatem (†2004) a Jicchakem Rabinem (†1995) podepsána mírová dohoda. Její naplnění však znemožnila Druhá intifáda (2000 až 2005).
2000 pomohl prosadit vstup Číny do Světové obchodní organizace a uvolnil obchodní bariéry mezi USA a Čínskou lidovou republikou.
Návštěvy ČR
Poprvé do Prahy přicestoval 1970 jako čtyřiadvacetiletý student. V lednu 1994 pak už jako prezident USA při setkání s tehdejším českým prezidentem Václavem Havlem (†2011) oznámil, že rozšíření NATO není otázkou jestli, ale kdy. V říjnu 2001 se v českém hlavním městě zúčastnil mezinárodní konference Forum 2000, v listopadu 2005 setkání Madridského klubu a v prosinci 2011 přijel na státní Havlův pohřeb.
V březnu 2024 bude hlavním vystupujícím na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která mimo jiné připomene 25. výročí vstupu ČR do NATO.
Osobní život
Jeho otec (†1946) pracoval jako prodavač a zahynul při automobilové nehodě tři měsíce před Billovým narozením. Matka (†1994) pomáhala rodičům v obchodě s potravinami, později byla zdravotní sestra.
Krátce po narození syna odcestovala do New Orleans studovat ošetřovatelství a nechala jej u svých rodičů. 1950 se vrátila a provdala se za Rogera Clintona (†1967), který byl se svým bratrem Earlem majitelem obchodního zastoupení v Hot Springs, kam se celá rodina přestěhovala téhož roku.
Později popsal svého nevlastního otce jako hazardního hráče a alkoholika, který pravidelně fyzicky napadal jeho matku i nevlastního bratra Rogera.
Od 1975 je ženatý, má dceru Chelsea (1980). Jeho žena Hillary Clinton taktéž působila v politice. V období 2001 až 2009 byla členkou amerického Senátu. Mezi lety 2009 a 2013 byla ministryní zahraničí USA. 2008 se neúspěšně ucházela o nominaci na prezidentku USA za Demokratickou stranu a 2016 neúspěšně kandidovala na prezidentku USA, když byla poražena Donaldem Trumpem (1946).
V listopadu 2013 od Baracka Obamy (1961), tehdejšího prezidenta, obdržel Prezidentskou medaili svobody.
Je držitelem mnoha dalších vyznamenání, mj. Řádu Bílého lva I. třídy s řetězem (1998) nebo izraelské Prezidentské medaile (2013).
Trpí ischemickou chorobou srdeční. Podstoupil dvě operace, při nichž mu lékaři zavedli čtyřnásobný bypass. Nyní se stravuje jako vegan.
Byl také spojován se sexuální aférou Jeffreyho Epsteina (†2019). Z letových záznamů je doloženo, že nejméně 26× cestoval jeho soukromým Boeingem, který získal přezdívku „Lolita express“.
Bill Clinton lákal moji mámu, která byla prostitutka, na sex do křoví! Jsem jeho syn, tvrdí mladík!
Oficiální webové stránky
Oficiální profil na Facebooku
Oficiální profil na Instagramu
Oficiální profil na Twitteru
Oficiální kanál na YouTube
