Bohuslav Sobotka je bývalý český politik, v letech 2014–2017 předseda vlády České republiky. Od března 2011 do června 2017 zastával funkci předsedy ČSSD (zvolen byl čtyřikrát), v období 2002 až 2006 byl rovněž ministrem financí ČR.
Narodil se 23. října 1971 v Telnici (okres Brno-venkov).
Kariéra
Na počátku 80. let se 20. století se s rodinou (matkou a dvěma sourozenci) přestěhoval do Slavkova u Brna, kde absolvoval ZŠ. V letech 1986 až 1990 navštěvoval Gymnázium Bučovice. Podle časopisu Respekt zde spoluzaložil studentský časopis Reparát, přičemž za fejetony v něm uveřejněné, které zesměšňovaly tehdejší dobu, mu mělo hrozit vyloučení ze školy. 1990 až 1995 následně studoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Jako člen ČSSD (od prosince 1989) se podílel na obnovení činnosti partaje v Brně a okrese Vyškov, byl spoluzakládajícím členem Mladých sociálních demokratů (1990). Poté, co se stal v roce 1993 předsedou strany Miloš Zeman (1944), vstoupil do tábora jeho příznivců. 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny na kandidátce ČSSD za Jihomoravský kraj, při kandidatuře ho podpořil i tehdejší předseda jihomoravské buňky Václav Grulich (1932). Od května 2001 do července 2002 byl předsedou poslaneckého klubu strany.
V období 1998 až 2010 byl také členem městského zastupitelstva ve Slavkově u Brna.
2001 se odklonil od Miloše Zemana k novému předsedovi Vladimíru Špidlovi (1951). Při prezidentských volbách 2003 pak byl jedním z poslanců sociální demokracie, kteří nepodpořili Zemanovu kandidaturu, což mu dotyčný nikdy nezapomněl.
Po parlamentních volbách byl v červenci 2002 jmenován ministrem financí ve Špidlově vládě, ve které od 30. října 2003 zastával také post místopředsedy. Totožnou funkci vykonával i ve vládách Stanislava Grosse (†2015) a Jiřího Paroubka (1952). Z doby po nástupu do ministerské funkce je znám jeho výrok o nereálnosti předvolebních slibů, když prohlásil: „Ty sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce a dnes v konfrontaci s realitou neobstojí.“
Na Ministerstvu financí vytvořil poradní orgán složený z liberálních ekonomů, předchůdce pozdějšího NERVu. Spolu s Vladimírem Špidlou prosazoval podobnou úspornou politiku, kterou v následujících letech oba kritizovali (např. propouštění státních zaměstnanců, omezení podpory stavebního spoření a nemocenských dávek).
S jeho působením ve funkci ministra jsou spojeny mnohé kontroverze. Vznikly např. rozpočtové schodky v celkové výši 406,6 miliard Kč, čímž se se podíl státního dluhu zvýšil za 16,07 % HDP na 24,91 % HDP, a to v čase vysokého ekonomického růstu
V září 2003 také jmenoval stranického kolegu Jaroslava Tvrdíka (1968) do čela Českých aerolinií bez výběrového řízení, řadě firem také odpustil nedoplatky daně z příjmů.
V roce 2011 Nejvyšší soud rozhodl, že ministerstvo financí pod vedením jeho (a později Vlastimila Tlustého, 1955) poškodilo politickou stranu SNK-ED, když jí zmíněný úřad odmítal proplatit státní příspěvek na činnost.
Proti obvinění z nevýhodného prodeje bytového fondu společnosti OKD Karbon Invest, která jej následně prodala firmě podnikatele Zdeňka Bakaly (1961), se hájí poukazem na znalecké posudky a zanesením předkupních práv nájemníků do smlouvy o prodeji.
V srpnu 2018 podal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) trestní oznámení v souvislosti s kauzou nevýhodné privatizace černouhelných dolů OKD, z jehož textu vyplývá, že míří také na něj samotného.
2006 byl znovu zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (na kandidátce ČSSD za Jihomoravský kraj).
Mimo jiné i z peněz určených pro poslanecké náhrady ušetřil 5 milionů korun, které následně použil ke koupi luxusního bytu za 7 milionů. Vždy přitom odmital zneužití náhrad, ty přitom mají sloužit k uhrazení nákladů za odborné studie, dopravu nebo bydlení.
V květnu 2010 dostal na brněnském předvolebním mítinku ránu pěstí do obličeje a byl převezen do nemocnice.
18. března 2011 na sjezdu v Brně byl poprvé zvolen předsedou ČSSD, jeho protikandidátem byl Michal Hašek (1976).
V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2013 kandidoval jako lídr sociální demokracie v domovském kraji. Byl zvolen, leč strana pod jeho vedením získala 20,45 % hlasů, tedy ještě méně než před třemi roky (22 %).
Prezident Miloš Zeman se po volbách 26. října 2013 setkal na zámku Lány s částí vedení partaje, a to Michalem Haškem, Jeronýmem Tejcem (1977), Zdeňkem Škromachem (1956), Milanem Chovancem (1970) a Jiřím Zimolou (1971), přitom on jako řádně zvolený a úřadující předseda strany nebyl přizván. Výkonný výbor strany pak jednal v Lidovém domě o výzvě k jeho odstoupení z čela ČSSD.
Hašek i další několikrát popřeli, že by se schůzka vůbec konala, Chovanec však nakonec médiím svou účast na ní potvrdil. Ostatní zmínění byli nakonec pod mediálním tlakem nuceni schůzku potvrdili a posléze rezignovali na stranické funkce. Zeman poté odmítl názor, že by šlo o pokus o převrat ve vedení ČSSD.
V následujících dnech pověřil Sobotku sestavením nové české vlády, ale jejím předsedou ho jmenoval až 17. ledna 2014, tedy 83 dnů po volbách, a to při sehrání scénky, která měla nového premiéra maximálně zesměšnit.
23. prosince 2015 byl napaden jeho účet na Twitteru. V lednu 2016 se potvrdila informace, že se hackeři internetového portálu White Media dostali do jeho soukromé emailové schránky, přičemž následně zveřejnili část jeho korespondence.
18. října 2016 byl jedním ze signatářů Prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů o územní celistvosti Čínské lidové republiky v souvislosti s návštěvou dalajlámy v Česku. To bylo kritizováno mnohými politiky, novináři i veřejností. Tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (1979) jej označil za ostudu a „ponížení naší země, jež nemá v její svobodné historii obdoby.“
Od 1. března do 4. dubna 2017 byl po odvolání Jana Mládka (1960) pověřen řízením Ministerstva průmyslu a obchodu. 10. března 2017 byl na brněnském sjezdu již po čtvrté zvolen předsedou strany, leč platný hlas mu dalo "pouze" 67 % delegátů.
Po jmenování Andreje Babiše (1954) premiérem 13. prosince 2017 skončila jeho vláda oficiálně své funkční období.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2017 byl opět lídrem ČSSD v Jihomoravském kraji a pozici poslance obhájil. Strana však celkově utrpěla velké ztráty. Získala pouze 7,3 % odevzdaných hlasů a 15 mandátů. Proto 14. června 2017 oznámil, po jednání politického grémia strany, že k následujícímu dni opustí funkci předsedy sociální demokracie.
Následně se stáhl se do ústraní, přičemž nebyl přítomen ani na 40. sjezdu při volbě nového předsedy partaje v únoru 2018.
V březnu 2018 přinesl deník Právo informaci, že rezignuje na poslanckou funkci. Toto sdělení následně sám potvrdil s tím, že ze Sněmovny odešel ke konci března 2018, ale nadále zůstal členem ČSSD. Zároveň informoval, že ve stranickém referendu hlasoval proti vznikající menšinové vládě hnutí ANO 2011 a jeho domovské strany, kterou by tolerovala KSČM.
Do konce června 2021 nezaplatil nutný stranický příspěvek, čímž mu podle stanov členství v ČSSD automaticky zaniklo. Podle informací zveřejněných v deníku Právo našel po odchodu z politiky zaměstnání v nadnárodní společnosti zabývající se výrobou a prodejem zdravotnické techniky.
Osobní život
V letech 2003 až 2018 byl ženatý Olgou Sobotkovou (1981), mají syny Davida (2003) a Martina (2009). V červnu 2017 vydali společné prohlášení o odluce.
Jeho o rok a půl mladší sestra Marcela Sobotková je televizní dramaturgyně a reportérka.
Dlouhodobě se spekuluje o vlivu pražského advokáta Radka Pokorného na jeho osobu (znají se od gymnaziálních studií).
