Trendy
válka na Ukrajině StarDance 2024 Zrádci (reality hra) Bachelor Česko 2024

Bohuslav Svoboda je český lékař v oboru Gynekologie a porodnictví + politik Občanské demokratické strany (ODS), který v letech 2010 až 2013 zastával post primátora hlavního města Prahy. Od 2013 je poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (PS PČR). V únoru 2023 se stal primátorem hlavního města Prahy. ​V této funkci vystřídal Zdeňka Hřiba.

Narodil se 8. února 1944 v Praze.

Kariéra

1967 absolvoval Lékařskou fakultu hygienickou Univerzity Karlovy (dnes 3. lékařská fakulta UK). Poté nastoupil do nemocnice v Příbrami, odkud po dvou letech odešel na Gynekologicko-porodnickou kliniku Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a pražskou 3. LF UK.

V akademickém roce 1986–1987 uskutečnil studijní pobyt v Institutu Nazionale perlo Studio e la Cura dei Tumori v italském Miláně.

Po listopadu 1989 zvítězil v konkursu na přednostu kliniky, kterým byl v období 1990–2011. 1990 se také habilitoval v oboru Gynekologie a porodnictví.

V letech 1990–1996 zastával funkci proděkana 3. LF UK, 1996 neúspěšně kandidoval na pozici děkana, kterým se stal 2003 a byl jím i ve druhém volebním období (2006–2010), pak do 2011 působil opět jako proděkan fakulty.

Od 2016 je přednostou Gynekologické kliniky 3. LF UK a pražské Ústřední vojenské nemocnice.

V období 1992–1998 byl prvním prezidentem České lékařské komory ​(ČLK). Patřil k jedné z klíčových postav sporu mezi ní a Lékařským odborovým klubem. Po uplynutí druhého funkčního období jej v čele ČLK vystřídal David Rath (1965)

Mimo to v období 2003–2004 působil jako předseda Asociace děkanů lékařských fakult​, od 2007 je členem předsednictva České lékařské společnosti J. E.Purkyně a předsedou Národní rady pro medicínské standardy. Od 2010 je členem Akreditační komise a předsedou její stálé pracovní skupiny pro lékařské obory.

Politická dráha

1998 neúspěšně kandidoval do Senátu na Liberecku jako nestraník za Čtyřkoalici (KDU-ČSL, ODS, Unie svobody, Demokratická unie).

2010 kandidoval jako lídr ODS na pražského primátora. Tyto komunální volby byly poznamenány manipulativním rozdělením města na sedm volebních obvodů, schváleným na poslední chvíli v červenci 2010. Tuto úpravu, která snížila šanci malých stran na zisk mandátů, schválili občanští demokraté, mající v té době v zastupitelstvu nadpoloviční většinu. Ostatní partaje toto jednání odsoudily, správní i ústavní soud však nakonec kritizovaný krok posvětily.

Jeho domovská strana v té době řešila pošramocenou pověst z období vlády primátora Pavla Béma (1963). Jako oficiální kandidát na jeho místo byl představen pouhý měsíc před termínem voleb (říjen 2010). Některé hlasy o něm však hovořily jako možném žoliku ODS v prezidentské volbě 2013.

30. listopadu 2010 byl nakonec zvolen primátorem v rámci pravolevé koalice ODS a ČSSD. Reakce veřejnosti jak na tento fakt, tak i zmiňovanou koalici, byly nepříznivé a opakovaně se proti obému konaly demonstrace. V dubnu 2011 se stal dokonce nejhůře hodnoceným hejtmanem v ČR, svou pozici však postupně vylepšoval.

V listopadu 2011 byla na magistrátu ze strany ODS spolupráce se sociálními demokraty vypovězena. To inicioval předseda její pražské organizace Boris Šťastný (1970).Tři dny poté (24. 11.) byla devíti zástupci občanských demokratů podepsána nová koaliční dohoda s TOP 09, následně Šťastnému a jeho přívržencům předložena jako hotová věc, a nakonec jimi též podepsána. Ještě ve stejný den byli odvoláni členové rady z řad ČSSD a za ně dosazeni ti z řad nového koaličního partnera.

V souvislosti s popsanými událostmi od ledna 2012 do listopadu 2013 předsedal pražskému regionálnímu sdružení ODS.

23. května 2013 byl v tajném hlasování odvolán z postu primátora a s ním i další dva radní za ODS, Aleksandra Udženija (1975) a Josef Nosek (1967). Zbylí z téže strany vzápětí rezignovali na své funkce. Pro popisované odvolání se v zastupitelstvu spojila TOP 09 s ČSSD a KSČM. Poté občanští demokraté po 22 letech vlády v hlavním městě oznámili odchod do opozice a Svobodu v křesle primátora vystřídal jeho dosavadní 1. náměstek z TOP 09 Tomáš Hudeček (1979).

V předčasných volbách do PS PČR 2013 kandidoval za ODS na druhém místě kandidátky v Praze a byl zvolen poslancem. Na konci listopadu požádala policie o jeho vydání k trestnímu stíhání v souvislosti s kauzou Opencard (v souvislosti s porušením předpisů o hospodářské soutěži a také povinnosti při správě cizího majetku). Na začátku února 2014 jej PS PČR počtem 101 hlasů ze 175 přítomných poslanců zbavila imunity a vydala.

V září 2016 byl podmíněně odsouzen na 2,5 roku, proti rozsudku se odvolal. Odvolací soud byl ovšem naplánován až po skončení jeho prvního poslaneckého mandátu. Jelikož jej v říjnu 2017 při volbách do PS PČR obhájil, v lednu 2018 se konalo nové hlasování o vydání, s nímž však noví poslanci nevyjádřili souhlas.

2019 zkolaboval v budově dolní komory parlamentu. Záchranáři ho s neurologickými obtížemi odvezli do Ústřední vojenské nemocnice.

Ve volbách do PS PČR 2021 kandidoval na 6. místě kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Praze. Vlivem preferenčních hlasů však nakonec skončil na čtvrtém místě a stal se tak potřetí v řadě poslancem. Následně ve sněmovně obsadil post předsedy výboru pro zdravotnictví.

V březnu 2022 byl opětovně vydán k trestnímu stíhání a to na základě vlastní žádosti, s níž souhlasil i sněmovní mandátový a imunitní výbor.

V komunálních volbách 2014 vedl kandidátku ODS do Zastupitelstva hlavního města Prahy a byl tak kandidátem na post primátora​, z nějž byl rok předtím odvolán. Mandát zastupitele obhájil, avšak vzhledem k výsledku partaje se primátorem nestal. Zároveň kandidoval i do Zastupitelstva Městské části Praha 2 a uspěl.

Také v komunálních volbách 2018 byl lídrem ODS do Zastupitelstva hlavního města Prahy a tudíž i kandidátem na primátorskou funkci. Zastupitelský post obhájil, do Zastupitelstva městské části Praha 2 již nekandidoval.

V březnu 2022 bylo oznámeno, že jej domovská partaj vyšle jako lídra pro letošní podzimní komunální volby. Opětovně tak bude usilovat o primátorské křeslo.

Osobní život

2001 se senámil (a posléze potřetí oženil) s gynekologickou onkoložkou Pavlou Svobodovou, která je o 42 mladší.

2010 se jim narodil syn Adam, 2013 Alex.

Celkem má pět dětí, z předešlých vztahů ještě dceru (1980) a dva syny (1973, 1971).

Články