Česká pirátská strana (zkratka Piráti) je česká liberálně progresivní politická strana založená 2009.
Od 2017 má své členy v české Poslanecké sněmovně, od 2012 v Senátu. K lednu 2023 měla necelých 1 200 členů, její mládežnickou složkou je Mladé Pirátstvo.
Historie
Výzvu k jejímu založení publikoval programátor Jiří Kadeřávek (1970) 19. dubna 2009.
28. června téhož roku proběhlo v Průhonicích u Prahy ustavující fórum, na němž bylo zvoleno předsednictvo a určena hlavní témata volebního programu. Předsedou byl zvolen Kamil Horký (1979).
Koncem října 2009 se v Albrechticích nad Orlicí uskutečnilo 1. zasedání celostátního fóra, na kterém došlo k doplnění stanov a volbě nového předsednictva, republikového výboru a komisí. Novým předsedou byl zvolen Ivan Bartoš (1980). Funkci vykonával do 2014 a pak od 2016 dosud.
V letech 2014 až 2016 stál v jejich čele Lukáš Černohorský (1984).
V senátních volbách 2012 postavila tři kandidáty, jednoho z nich ve spolupráci s dalšími stranami. Libor Michálek (1968) byl přitom v Praze 2 zvolen ve 2. kole a tím se stali celosvětově první partají svého druhu mající svého zástupce v parlamentu.
V komunálních volbách 2014 uspěli v několika obcích a městských částech, zejména Praze, kde získali i 4 mandáty v zastupitelstvu hlavního města – a v Mariánských Lázních, kde volby vyhráli a obsadili post starosty. Tyto úspěchy vzbudily ohlas v domácích médiích i v mezinárodním pirátském hnutí.
Po parlamentních volbách 2017 vstoupili poprvé do Poslanecké sněmovny, kde se se ziskem 22 z 200 mandátů stali třetí nejsilnější stranou. V Praze se umístili s 18 % na druhém místě, nejméně hlasů získali v Mostě (7,1 %). V celé zemi pro ně hlasovalo 546 393 voličů. Úspěch se očekával, ale zdaleka ne tak velký.
Následně se pod vedením Bartoše se stali součástí opozice vůči menšinové koaliční vládě Andreje Babiše (1954).
Ve volbách do Senátu 2018 byl za Prahu 8 zvolen jejich kandidát Lukáš Wagenknecht (1978), ve věku 40 let nejmladší senátor v historii. Současně skončil mandát výše uvedenému Michálkovi.
V komunálních volbách 2018 strana dosáhla výrazného úspěchu ve většině velkých měst, v Praze získal její nominant Zdeněk Hřib (1981) dokonce post primátora.
Ve volbách do Evropského parlamentu 2019 obdrželi tři mandáty pro Marcela Kolaju (1980), Markétu Gregorovou (1993) a Mikuláše Peksu (1986).
Ve volbách do Senátu 2020 za ně uspěli Adéla Šípová (1980), čímž těsně překonala Wagenknechtův rekord nejmladšího člena této parlamentní komory, za obvod Kladno + David Smoljak (1959) za obvod Praha 9.
Ve volbách do zastupitelstev krajů v říjnu 2020 získali 99 ze 675 krajských zastupitelských křesel. Následně vytvořili vládnoucí koalice s jinými stranami v devíti ze třinácti volených krajů. V únoru 2022 byl, po rozpadu stávající koalice, zvolen hejtmanem Plzeňského kraje jejich člen Rudolf Špoták (1983).
V říjnu 2020 oznámilo hnutí STAN zájem o vytvoření koalice dvou rovnoprávných partnerů s Pirátskou stranou pro volby do Poslanecké sněmovny 2021 pod názvem Piráti a Starostové. Její vznik Piráti schválili ve vnitrostranickém referendu během ledna 2021.
V samotných volbách získala tato koalice 15,6 % hlasů a 37 poslaneckých mandátů. Pirátům z toho ovšem připadly pouhé 4. Tento výsledek vznikl tím, že voliči významně kroužkovali kandidáty jmenované na společnou kandidátku hnutím STAN. Za jednu z příčin nerovnoměrného kroužkování pirátská analýza označila předvolební výzvy některých představitelů STAN k udělování preferenčních hlasů ve prospěch jejich kandidátů, což však bylo v rozporu s předvolební koaliční smlouvou.
Následně bylo potvrzeno, že v dalších volbách budou oba subjekty kandidovat již jen samostatně.
Na stranickém fóru strana odhlasovala vstup do koaliční vlády Petra Fialy (1964) se SPOLU a STAN. Nominovala do ní tři ministry: Bartoše na ministra pro místní rozvoj, Jana Lipavského (1985) na ministra zahraničních věcí a Michala Šalomouna (1974) na předsedu Legislativní rady vlády.
Program
Zaměřuje se na transparentnost, osobní odpovědnost politiků, boj proti korupci, digitalizaci, podporu malých a středních podniků, předcházení daňovým únikům a odlivu kapitálu z ČR skrze firmy zahraničních vlastníků, financování místního rozvoje + účast veřejnosti na demokratickém rozhodování ( = participativní demokracie).
Klade důraz na zachování právního státu, má za cíl reformovat zákony v oblastech finančních trhů a bankovnictví + lobbování. Je také proevropskou stranou, přičemž usiluje o aktivní zapojení ČR do evropského rozhodování, nápravu zdanění nadnárodních korporací, ochranu životního prostředí a práva LGBT komunity.
Mezi jejich klíčové hodnoty patří ochrana občanských práv a podnikání před utlačováním státní byrokracií + záštita občanů před koncentrovanou ekonomickou mocí.
Jejich vnitřní organizace funguje na principu přímé demokracie. Stranická diskuse je vedena na otevřeném online fóru a ke stranickému rozhodování dochází skrze online hlasování.
Používají také veřejně transparentní bankovní účet.
Kontroverze
Miroslav Kalousek (1960), bývalý ministr obrany Alexandr Vondra (1961) a Jakub Janda (1990) ze spolku Evropské hodnoty je kritizovali za postoj vůči NATO, přičemž zhruba 60 % členů partaje je pro setrvání ČR v této vojenské organizaci.
V červnu 2023 byla z republikového výboru vyloučena Janu Michailidu (1990) z důvodu svého opakovaného přihlašování se k myšlenkám komunismu.
Oficiální webové stránky
Oficiální profil na Facebooku
Oficiální profil na Twitteru
Oficiální profil na Instagramu
