Druhé české předsednictví v Radě Evropské unie se uskuteční od začátku července do konce prosince 2022. ČR jej převezme od Francie a následně předá Švédsku.
Přípravy na něj byly zahájeny v červenci 2018 a probíhají pod vedením předsedy vlády prostřednictvím Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR. Budou se na nich podílet i ostatní resorty v čele s Ministerstvem zahraničních věcí a Stálým zastoupením ČR při EU. Koordinační úlohu bude plnit Výbor pro evropské záležitosti.
Úřad vlády také zřídil doménu www.eu2022.cz, jejímž prostřednictvím bude uveřejňovat aktuální informace.
První české předsednictví
Uskutečnilo se v první polovině roku 2009. 1. ledna se tehdejší premiér Mirek Topolánek stal předsedou Rady Evropské unie a potažmo i předsedou Evropské rady.
Poté, co byla jeho druhé vládě vyslovena nedůvěra, ho ve funkci 8. května nahradil předseda vlády Jan Fischer.
Tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se stal předsedou Rady ministrů zahraničních věcí EU; 8. května byl v této funkci vystřídán Janem Kohoutem.
Principy předsednictví
Obecně se jím rozumí předsedání jedné členské země v Radě Evropské unie. Tuto pozici si členské státy předávají vždy po šesti měsících. Je považována za jeden z klíčových nástrojů k prosazování zájmů jednotlivých zemí Evropské unie a pro ovlivňování činnosti a chodu celé organizace.
Díky této možnosti mohou mít jedinečnou příležitost ke zviditelnění problematiky EU a zároveň mohou přispět ke zvýšení prestiže své země.
Předsedající stát předloží vždy na začátku svého funkčního období program hlavních cílů, které hodlá v průběhu svého působení prosadit.
Rovněž svolává a řídí veškerá jednání Rady Evropské unie, usiluje o vytváření všeobecně přijatelných kompromisů, a jménem Evropské unie jedná s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Rovněž ji zastupuje při kontaktech s ostatními evropskými institucemi, zejména Evropským parlamentem a Evropskou komisí.
