Charles Sobhraj – nejnovější zprávy a fotografie

Charles Sobhraj, celým jménem Hatchand Bhaonani Gurumukh Charles Sobhraj, známý pod přezdívkami Had (pro své opakované útěky z vězení) nebo Bikini Killer, je sériový vrah, podvodník a zloděj s francouzským občanstvím, který v letech 1972 až 1976 usmrtil v Indii, Nepálu a Thajsku patrně až 24 osob.

Narodil se 6. dubna 1944 v Saigonu (Vietnam).

Ač se mu podařilo prokázat pouze dvě vraždy, byl mu v Nepálu udělen trest doživotního vězení. Mezi ostatními sériovými vrahy vyčnívá zejména schopností vyhnout se spravedlnosti, manipulací s lidmi a talentem k nejrůznějším podvodům. Jeho obětmi se v drtivé většině případů stávali turisté, jejichž důvěru dokázal snadno získávat. Motivem samotných vražd byla především snaha zbavit se nepohodlných svědků.

Kariéra

Byl umístěn do francouzské internátní školy, jako mladistvý se několikrát pokusil o útěk do Saigonu. Už jako teeneager začal páchat drobné trestné činy, první trest odnětí svobody dostal za vloupání v roce 1963 (v devatenácti letech). Už tehdy prokázal své schopnosti zdatného manipulátora, díky čemuž si ve vězení zajistil "zvláštní" zacházení.

Po propuštění se mu podařilo infiltrovat do pařížského podsvětí. Po svatbě a přesunu do Asie byl sice opakovaně zatčen (např. v Indii nebo Afghánistámu), leč vždy se mu podařilo utéct. Totéž se opakovalo po dopadení jeho bratra a kumpána v jedné osobě. Ten skončil kvůli podvodu s identitou na 18 let v tureckém vězení, jemu se však podařilo uprchnout.

Tehdy začala jeho éra sériového vraha. Poté, co se seznámil s Kanaďankou Marií-Andrée Leclerc, se začal vydávat za obchodníka s drahokamy (případně drogového dealera), čímž fascinoval turisty, které následně podváděl. Ona Kanaďanka se následně stala jeho nejvěrnějším komplicem.

První vraždy se dopustili roku 1975. Obětí byla Američanka Teresa Knowlton, jejíž tělo bylo nalezeno na pláži v Thajském zálivu. Jako prvotní příčinu úmrtí soudní lékař sice určil utonutí, později se ale prokázalo, že šlo o chladnokrevnou vraždu.

Do spárů Sobhraje a jeho kumpánů se následně dostal Turek Vitali Hakim, kterého nejdříve otrávili a jeho tělo následně spálili. Podobný osud potkal i dva nizozemské studenty, Henka Bintanju a (jeho snoubenku) Cornelii Hemker.

Své oběti likvidovali kvůli penězům, ale i cestovním dokladům, pomocí kterých následně cestovali po celé Asii.

Počátel konce řádění bandy je spojen se snahou nizozemského diplomata Hermana Knippenberga zjistit osud výše zmíněných snoubenců. Podařilo se mu získat tolik usvědčujících důkazů, že nikdo již neměl o činech Sobhraje jakékoliv pochybnosti. To už ale žil v Ženevě, kde byl považován za obchodníka s diamanty.

Knippenbergovi se jej ovšem podařilo vylákat zpět do Asie, kde tentokrát přecenil své síly, když se v indické Bombaji pokusil otrávit a okrást francouzské studenty. Ti stihli zalarmovat policii, která ho následně dopadla.

Byl odsouzen na dvanáct let (za jednu neúmyslnou vraždu, otravu a padělání pasů), které strávil v nadstandardních podmínkách. Když mu trest pomalu končil, opět se mu díky lsti podařilo utéct, aby se znovu nechal chytit, za což dostal dalších 10 let vězení navíc. Když ho tak v únoru 1997 definitivně propustili, všechny asijské vraždy, za které mu hrozil trest smrti, byly promlčené. On se tedy jako svobodný člověk mohl vrátit do Francie.

To už byla Leclerc po smrti, 1984 podlehla rakovině vaječníků. On po ní ale netruchlil a naopak si užíval slávy. Měl vlastního agenta a za rozhovory a fotky si účtoval nemalé peníze. Svůj příběh měl filmařům prodat za 15 milionů dolarů.

Mohl sice klidně dožít v Evropě, kde mu nehrozilo žádné nebezpečí, přesto se vrátil do Nepálu, kde byl stále hledán pro dvojnásobnou vraždu z roku 1975. Nebýt všímavého novináře, nejspíše by mu tato neskutečná drzost prošla. Díky upozornění žurnalisty (vzešlo z jeho dvoutýdenního sledování) byl ovšem, velmi překvapený, zadržen policisty v káthmándském kasinu.

V srpnu 2004 byl odsouzen k doživotnímu vězení. Sice se odvolal tvrdíc, že byla porušena jeho práva na spravedlivý proces (podal i žalobu u Evropského soudu pro lidská práva na francouzskou vládu za to, že mu odmítla poskytnout jakoukoli právní pomoc), přesto byl rozsudek potvrzen odvolacím soudem v Patanu roku 2005 a následně definitivně schválen v červenci 2010.

Poslední zprávy o něm zmiňují, že 2017 prodělal infarkt a o rok později podstoupil několik operací srdce, neboť se opakovaně dostal do kritického stavu.

Do současnosti je jeho život obsahem čtyř biografií, nejméně tří filmů i dokumentů, a rovněž osmidílného dramatického seriálu s názvem Had/The Serpent vysílaném na Netflixu.

Osobní život

Jeho matkou byla vietnamská prodavačka, otcem indický podnikatel. Rodiče se několik let po jeho narození rozvedli, načež otec rodinu opustil a dále o syna neprojevoval zájem. Následně byl adoptován novým manželem matky, poručíkem francouzské armády umístěným ve francouzské Indočíně (zanikla 1954). Na základě toho získal francouzské občanství.

Díky různým podvodům a krádežím bohatl, čímž začal imponoval mladé Pařížance Chantal Compagnon. Od vztahu s ním ji neodradilo ani to, když byl odsouzen na 8 měsíců za krádež automobilu. Krátce po jeho propuštění se vzali a odcestovali do Asie. Po narození dcery Ushy se však Chantal změnila a začala toužit po rodinném životě. S dítětem se proto vrátila do Francie, zatímco její manžel pokračoval ve zhýralém životě. Po tomto rozchodu následoval i rozvod.

2008 oznámil, že se má ženit s Nihitou Biswas, účastnicí indické reality show Big Boss. Dle některých zdrojů k tomuto sňatku nedošlo, přičemž roku 2010 si měl ve vězení vzít francouzsko-nepálskou tlumočnicí a dceru svého právníka, o 44 let mladší než on.