ČSSD (Česká strana sociálně demokratická) je česká tradiční strana s dlouhou historií.
Vedení strany
V únoru 2018 se stal předsedou strany
Jan Hamáček. Na postu 1. místopředsedy je Roman Onderka. Po neúspěšných volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 se rozhodl Hamáček rezignovat. Hamáčkův nástupce se bude volit 25. října 2021, na kdy bylo svoláno předsednictvo ČSSD.
Historie ČSSD
Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická byla založena 7. dubna 1878. Začátky nebyly vůbec jednoduché, první roky existence české sociální demokracie byly poznamenány perzekucí ze strany státní moci i vnitřní ideovou krizí. Byly to krušné začátky. Česká sociální demokracie se však postupně dokázala v rámci rakousko-uherské monarchie prosadit.
Strana existovala až do června 1948, kdy byla její činnost protiprávně ukončena nuceným sloučením s KSČ, což bylo v rozporu se stanovami ČSSD. Československá sociální demokracie poté pokračovala ve své činnosti v exilu.
Nová éra
Obnovení sociální demokracie bylo plánováno už v roce 1968, nakonec však k němu došlo až po sametové revoluci. Obnovovací sjezd se konal v březnu 1990 a účastníci se zavázali navázat na svou předválečnou tradici. Předsedou byl zvolen a stejně jako v počátcích v době Rakouska-Uherska bylo ve straně plno vnitřních rozporů, z čehož vyústilo, že v prvních volbách neuspěla.
Současný název Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) byl ustanoven na sjezdu v roce 1993. Tehdy se novým předsedou stal Miloš Zeman, nastal začátek úspěšné éry ČSSD. Symbolem předvolebního dění v roce 1996 se stal autobus „Zemák“ a rozsáhlá kontaktní kampaň, která přinesla sladké ovoce. ČSSD získala ve volbách 26,44 % a byla druhou nejsilnější stranou. Ještě úspěšnější byla v předčasných volbách, které se konaly o dva roky později. ČSSD v nich získala bezmála třetinu všech platných hlasů. Po čtyři roky jsme měli vládu Miloše Zemana, která mohla existovat kvůli tolik kritizované opoziční smlouvě.
Střídání předsedů - Špidla, Gross, Paroubek...
Zemana v čele ČSSD vystřídal na jaře 2001 Vladimír Špidla, pod jehož vedením strana uspěla v dalších parlamentních volbách. Ve funkci předsedy ČSSD jej vystřídal Stanislav Gross, který však záhy musel odstoupit kvůli aféře s financováním bytu. Přišla další výrazná a kontroverzní osobnost – Jiří Paroubek, který byl předsedou strany v letech 2005 až 2011. I přes mnohé aféry a kritiku za příliš tvrdé rozehnání CzechTeku dosáhla ČSSD ve volbách v roce 2006 svého nejlepšího výsledku (32,32 %). Na vítězství to však nestačilo a ČSSD skončila v opozici.
V roce 2010 ČSSD volby vyhrála (s 22,1 % hlasy), neměla však dostatek mandátů. Nepodařilo se jí sestavit levicovou vládu a skončila v opozici.
Počátek konce a konec
V roce 2011 přišel čas Bohuslava Sobotky, pod jehož vedením působila strana značně nejednotně. V jeho prvních volbách ČSSD sice uspěla, ale o tomto úspěchu lze hovořit jako o začátku konce. ČSSD sestavila vládu s hnutím ANO a KDU-ČSL. Rozpory mezi vicepremiérem Andrejem Babišem a premiérem Sobotkou byly čím dál větší a volební preference ČSSD klesaly a padaly. Sobotka odstoupil, statutárním předsedou se stal Milan Chovanec a volebním lídrem Lubomír Zaorálek. V parlamentních volbách roku 2017 zaznamenala ČSSD do té doby nejhorší výsledek, získala pouhých 7,27 % hlasů.
Agónie po námluvách s ANO
Na mimořádném sjezdu byl zvolen předsedou Jan Hamáček. V té době se vedly spory o tom, jestli má ČSSD vyjednávat o vládě s hnutím ANO. Nakonec k vyjednávání i ustanovení vlády došlo, podařilo se to i kvůli podpoře komunistů. Veškerá snaha však byla marná. Vládní angažmá bylo ČSSD spíše na škodu, což bylo vidět už například ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019.