Formule 1: série motoristických závodů – nejnovější zprávy a fotografie

Trendy

válka na Ukrajině StarDance 2024 Zrádci (reality hra) Bachelor Česko 2024

Formule 1 (F1), je série závodů formulí, založena v roce 1950, kdy nahradila Grand Prix (GP) automobilů. Je označována za královskou disciplínu automobilového sportu pro takzvané monoposty. Spadá pod Mezinárodní automobilovou federaci (FIA) sídlící v Paříži, jejím prezidentem je od 2021 italský manažer Stefano Domenicali (1965).

Mistrovství světa (MS) F1 sestává ze série závodů, které jsou označovány jako Grand Prix (GP alias Velká cena, tedy VC). Soutěží se na uzavřených autodromech či tratích a městských okruzích různých tvarů a délek. Vozy jsou jednomístné, k tomuto účelu speciálně vyrobené, a jejich technické parametry se mění vzhledem k pravidlům, která se každoročně upravují. Od 1950 se pořádá MS jezdců a od 1958 Pohár konstruktérů.

Evropa je jejím tradičním centrem, mezi nejnovější pořadatele byly zařazeny Spojené arabské emiráty (2009), Ázerbájdžán (2017), Saúdská Arábie a Katar (oba státy 2021).

Ve 22 VC 2023 je zastoupena Evropa, Asie, obě Ameriky, Oceánie a schází jen Afrika.

Historie

První automobilové závody byly pořádány ve Francii v 80. letech 19. století. Těch se účastnily automobily poháněné benzínem, parou i elektřinou. Na přelomu století se již začaly vozy rozdělovat do kategorií dle hmotnosti, přičemž soutěžily prakticky výhradně ty se spalovacími motory. Přímým předchůdcem VC byly závody o Pohár Gordona Bennetta, které vypsal americký vydavatel novin (†1918) a proběhly v letech 1900 až 1905.

První VC uspořádal 1906 francouzský autoklub (Automobile Club de France). Platilo jediné omezení: Vůz nesměl mít hmotnost vyšší než 1 000 kg. V dalších letech přibývalo technických omezení, i proto se v období 1909 až 1911 VC nekonalay pro nezájem automobilek, závody pro ně byly příliš nákladné.

S rozšiřujícími se pravidly se série přejmenovala na Formule GP, ve třicátých letech se uskutečnilo prvních pět ročníků evropského šampionátu (Grandes Epreuves).

Myšlenka uspořádat MS spatřila světlo světa 1947. Hned následující rok byla Formule A přejmenována na F1 a VC se dokonce poprvé a naposledy jela také v tehdejším Československu, konkrétně Brně (1949).

Po sezoně 1949 se na kongresu zástupců pořadatelů vybralo 7 GP započítávaných do MS. Prvním závodem byla VC Velké Británie 1950.

Národní šampionáty pro vozy F1 se pořádaly mezi lety 1960 až 1970 v Jihoafrické republice a zmíněné Británii. 1954 se kromě 10 závodů pro MS jelo i 34 závodů mimo něj, navíc existoval i australský Tasmánský pohár. V počátečních letech byla tedy organizována celá řada VC, které se do MS nezapočítávaly.

Vinou rostoucích nákladů na provoz a organizací se poslední závod nezapočítávaný do MS uskutečnil 1983. Počínaje následujícím rokem jsou všechny uskutečněné součástí MS F1.

Rekordy

2004 se německý pilot Michael Schumacher (1969) stal rekordmanem v počtu titulů mezi jezdci (7x). Ten byl 2020 dorovnán Britem Lewisem Hamiltonem (1985).

Tým Scuderia Ferrari získal nejvíce Pohárů konstruktérů (k 2023 dohromady 16, zatím naposledy 2008). Rakušan Jochen Rindtje je dosud (k 2023) jediným šampiónem, který získal titul in memoriam (1970). Roku 2010 se Němec Sebastian Vettel (1987) stal nejmladším mistrem světa F1 (ve věku 23 let a 134 dní).

Vozy

Ty moderní jsou monoposty s motorem uloženým uprostřed. Skořepina je konstruována z kompozitu uhlíkových vláken, aby se docílilo nejnižší hmotnosti a bylo možné vůz vyvažovat posouváním těžiště a závaží. Celková váha, a to i s pilotem a palivem, nesmí být po závodě méně než 620 kg.

Jsou schopny projíždět zatáčky ve vysokých rychlostech a to díky aerodynamickému přítlaku. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století se na nich poprvé objevila křídla s obráceným efektem než u letadel, čímž se otočila i síla, která tlačí letoun do vzduchu, ale auto k zemi.

Pneumatiky

Jsou dalším faktorem pro rychlý a plynulý průjezd zatáčkou. Od 1998 se nepoužívaly hladké, ale pouze s drážkami. Pro ročník 2009 však pravidla doznala mnoho změn, mj. bylo dovoleno ty hladké opět používat. V současnosti jsou používány pneumatiky značky Pirelli ve třech sadách alias specifikacích, jenž jsou barevně označeny podle své tvrdosti (červená, žlutá, bílá).

Jedinou výjimkou jsou ty na mokrý povrch (zelená do mrholení a za situace, kdy je část okruhu mokrá + modrá používaná do deště), které vzorek mají.

Velké ceny (Grand Prix)

Jejich počet v jednotlivých sezónách je variabilní, od 7 v 1950 až po 22 v roce 2023.

1950 bylo tedy jen 7 VC se zvláštním statutem, který umožňoval jejich výsledek započítávat do MS. V sedmdesátých letech bylo jediným mimoevropským závodem 500 mil v Indianapolis, který měl být jakýmsi mostem mezi dvěma naprosto odlišnými světy s různou mentalitou a také odlišným technickým vybavením. Protože zájem amerických pilotů o start mimo vlastní kontinent byl nulový a pokusy Evropanů o účast v uvedeném podniku velmi sporadické, byla do kalendáře zařazena VC USA, od 1961 organizována jen pro vozy F1.

Argentina jako první hostila závody F1 na jihoamerickém kontinentu 1953, Maroko 1958 pak premiérově na africké půdě. Prvním závodem v Asii se stala VC Japonska 1976 a do Oceánie zavítal tento kolotoč uveden 1985 australskou VC. GP Bahrajnu pak byla 2004 prvním závodem na Středním východě.

Každá země může uspořádat pod svým jménem jen jednu VC ročně. Pokud se ve státě koná více závodů (např. v USA 2023 3x), musí být každá další VC pojmenována odlišně (GP Miami, GP USA, GP Las Vegas).

Sponzorství

Před rokem 1968, který je považován za masivní vstup sponzorů, týmy závodily v oficiálních národních barvách a na jejich kapotách se reklamní nápisy objevovaly spíše sporadicky, přičemž se jednalo především o dodavatele komponentů (pneumatik, paliva, oleje a dalších).

1968 prezentoval Lotus jako první barvy svého sponzora (červeno-zlato-bílou). V následujících letech týmy, jezdci, okruhy a dokonce i názvy jednotlivých VC byly ovlivněny mohutným nástupem reklamy, a to především z oblasti tabákového průmyslu. S přijímáním legislativy zakazující propagaci kouření začaly do F1 proudit prostředky i z jiných zdrojů, týmy tak začaly eliminovat nápisy propagující tabákové výrobky.

V sedmdesátých letech 20. století bylo možné ve F1 podporovat pouze jednoho pilota tak, jak tomu bylo v případě Itala Andreye de Adamiche (1941), kterého sponzorovala malá keramická dílna. Další Ital, Vittorio Brambilla (†2001), byl podporován soukromou firmou ze svého rodiště, Monzy.

Také Brazilec Wilson Fittipaldi (1943) pojmenoval svůj tým, když ho v polovině sedmdesátých let založil, po firmě Copersucar, což byla brazilská společnost na výrobu cukru. Dokonce ještě začátkem osmdesátých let několikanásobný rakouský mistr světa Niki Lauda (†2019) zpopularizoval tímto způsobem svou oblíbenou značku mléka.