František Mrázek byl český kontroverzní podnikatel, z řadového veksláka se v devadesátých letech 20. století stal jednou z vedoucích figur tuzemského podsvětí.
Narodil se 1. února 1958 v Českém Brodě, zabit nájemným vrahem byl 25. ledna 2006 v Praze, patrně kvůli zákulisním tahanicím o podnik Setuza.
Kariéra
Vyučil se lakýrníkem, zařídil si invalidní důchod, a už před listopadem 1989 měl řadu kontaktů na policisty a politiky.
Za socialismu spekuloval se vším možným, např. hodinkami, walkmany nebo šátky. Jeho jméno figurovalo v případu vyřizování účtů mezi veksláky na Kolínsku. 1986 byl dva měsíce ve vyšetřovací vazbě, poté odsouzen k podmíněnému trestu. Po roce 1989, když už měl k dispozici několik milionů korun, se zaměřil na skupování realit následně používaných jako zástavy u bank za poskytnuté úvěry.
V první polovině roku 1993 založil se zpěvákem Karlem Gottem (†2019) a podnikatelem Miroslavem Provodem (1956) Nadaci Karla Gotta Interpo. Jejím cílem bylo pomáhat dětem policistů, kteří přišli o život při výkonu služby. Gott jí věnoval čtyři miliony korun, Mrázek s Provodem poskytli půl milionu.
Byl také sponzorem českobrodské nemocnice, jíž věnoval 200 tisíc Kč na nákup nového ultrazvuku.
Byl považován za mozek finanční skupiny kontrolující potravinářský kolos Setuza a olejářskou společnost Český olej. Stál také v čele dozorčí rady firmy BarakAlon, který v tunelu století připravil Komerční banku o několik miliard korun.
V Českém Brodě si na 15 tisících metrech čtverečních postavil honosné sídlo, kterému nechybí venkovní ani vnitřní bazén, posilovna, několik barů, prádelna, šatny, jezírko nebo tenisový kurt.
Jeho spolupracovníci Tomáš Pitr (1971), a již zmíněný Provod, byli odsouzeni za daňové podvody, on sám však nebyl po roce 1989 obžalován či souzen za hospodářské delikty ani násilnou trestnou činnost. Prohlašoval, že "kontroluje majetek ve výši několika miliard korun a má telefony na sedmnáct poslanců z různých stran a na šest senátorů, s nimiž si i tyká“. Dobré vztahy udržoval mj. s někdejším ministrem financí Ivo Svobodou (†2017) či poslancem Josefem Hojdarem (1946), oběma z ČSSD.
Z policistů vysával informace ze státní správy, k nimž by se normálně nedostal. Díky nim likvidoval nepohodlnou konkurenci nebo ovlivňoval kauzy, které by se ho mohly jakkoli dotýkat.
Už v polovině devadesátých let se jeho blízkým spolupracovníkem stal Martin Hejl, od 1998 bezpečnostní ředitelem Národního bezpečnostního úřadu. Mimo to se znal například i s Borisem Šteflem, prvním porevolučním kontrolorem všech policistů v zemi, který se později stal ředitelem Inspekce ministra vnitra Jana Rumla (1953).
Poprvé se ho někdo pokusil zavraždit už v roce 2002. Od té doby jezdil v opancéřovaném voze.
Zastřelen byl s největší pravděpodobností nájemným vrahem na parkovišti před sídlem své společnosti v budově Nové Dvory v Durychově ulici pražské čtvrti Lhotka. Dle policie se jednalo o čin profesionála. K vraždě byla použita odstřelovačská puška a speciálně upravený náboj (způsobující větší zranění při zásahu). Akce byla provedena jedinou ranou směřující přímo na srdce. Jeho smrt nebyla objasněna a na konci roku 2006 bylo vyšetřování odloženo. Spekuluje se, že možným vrahem byl syn Antonína Běly, kterého patrně nechal 1996 Mrázek zastřelit.
2011 začal režisér Petr Nikolaev (1957) natáčet film na motivy jeho života nazvaný Příběh kmotra. Hlavní postavu Františka Vedrala v něm ztvárnil Ondřej Vetchý (1962).
Osobní život
S manželkou Ivanou měl syna Michala a dceru Moniku.
Oba potomci byli namočeni do kauzy falešných magisterských titulů získaných na právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni.
