Hana Vítová – nejnovější zprávy a fotografie

Hana Vítová, rodným jménem Jana Lašková, byla československá herečka a zpěvačka 30. a 40. let 20. století. Mezi tehdejšími hvězdami vynikla nejen její přirozená krása a tmavé vlasy, ale hlavně intelekt a pěvecký talent.

Narodila se 24. ledna 1914 (tehdejší Rakousko-Uhersko), zemřela 3. března 1987 (tehdejší Československo), v obou případech v Praze.

Nejznámější filmy a seriály

Peníze nebo život (Hana, s Ljubou Hermanovou v něm nazpívaly píseň Život je jen náhoda)
Nezlobte dědečka (Josefinka, sekretářka u továrníka Daňka)
Cech panen kutnohorských (Mládkova dcera Alžběta)
Klapzubova XI. (Eva Bínová)
Noční motýl (Marta Dekasová)
Valentin Dobrotivý (Helena Bártová)
Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář (dvojrole: Elén Hadrbolcová, Elénina matka zamlada)
Muž v povětří (referentka Koubová)

Kariéra

V dívčím věku chtěla být učitelkou, ale na přání rodičů vstoupila na konzervatoř, tu však nedokončila. Po dvou letech na ní totiž odešla na stáž do olomouckého divadla, ale o jejím talentu se dozvěděli Jiří Voskovec (†1981) a Jan Werich (†1980), kteří ji 1930 angažovali v Osvobozeném divadle. Oba pro ni vymysleli umělecký pseudonym, jenž užívala až do smrti. Podnětem byl vtip se jménem jejich společného přítele, básníka a dramatika Vítězslava Nezvala (†1958).

V období 1935 až 1937 působila v Divadle Vlasty Buriana. Po uzavření Osvobozeného divadla přešla do operetního souboru Švandova divadla a v letech 1941 až 1942 byla v angažmá u Oldřicha Nového (†1983), krátce též hostovala v pražském Lidovém divadle Uranie.

Po druhé světové válce se obhájila před nařčením z kolaborace. Po nástupu komunistů k moci vystupovala na estrádách, příležitostně v barech a restauracích, např. s R. A. Dvorským (†1966). V letech 1953 až 1959 vedla pražský pivovarský kabaret u sv. Tomáše. Ke konci života se bavila alespoň překlady knih z angličtiny, ruštiny a němčiny, které podepisovala jako Rádlová.

Osobní život

Vyrůstala v umělecké rodině. Otec Hanuš Lašek (†1937) byl sólistou opery Národního divadla a profesorem zpěvu na pražské konzervatoři, matka Hana (alias Nina) byla též operní pěvkyní.

Během působení v Osvobozeném divadle se zamilovala do Voskovce, ale osudovou láskou se pro ni stal operetní zpěvák a herec Jára Pospíšil (†1979). Jejich manželství se ovšem po necelém roce (1934) rozpadlo.

Během angažmá u Nového se seznámila se šéfredaktorem časopisu Kinorevue JUDr. Bedřichem Rádlem (†1981), a s tímto pražským elegánem se 1942 vzali. Bydleli však ve stejném domě jako jeho první manželka.

1946 se jim narodila jediná dcera Bedřiška Rádlová (1946), která 1966 spáchala sebevraždu​. Patrně i kvůli nenaplnění jednostranné platonické lásky k Jiřímu Suchému (1931) vyskočila z okna a své matce zemřela v náručí.

Ke konci války se starala i o Janu Včelákovou, adoptivní dceru Nového, když byli její oba rodiče odvezeni do koncentračního tábora. Když z politických důvodů po únoru 1948 její manžel přišel o práci a i ona sama přestala dostávat nabídky k rolím, manželství bylo rozvedeno (1955).

Neměla kam jít, proto u bývalého chotě zůstala a vyvařovala jemu i jeho nové partnerce.

Velkou ranou pro ni byla sebevražda dcery. 1970 měla vážnou dopravní nehodu, po níž jí ochrnula jedna noha. Propadla alkoholu a dožívala zcela opuštěná. Pohřbena byla na Olšanských hřbitovech.