Helena Vodenková se díky fotografii Jana Šibíka stala symbolem sametové revoluce Fotograf Šibík ji vyfotil dne 17. listopadu 1989 na Albertově, křehké dívce se svíčkou v ruce tehdy bylo 18 let a vyzařovala z ní nevinnost i odhodlání.
Helena Vodenková v pořadu Reportéři ČT uvedla, že ani nevěděla, že ji někdo fotí. “Moje sestra do mě šťouchla a řekla, tamhlete člověk tě vyfotil,” prozradila. V ten moment si zrovna připalovala svíčku, podívala se dolu, cvakl fotoaparát a nejslavnější snímek Jana Šibíka byl na světě.
Přezdívá se jí Madona 17. listopadu nebo také Madona sametu. Případně též jako Mona Lisa listopadu.
Její otec nenáviděl komunistické zřízení. V mládí se snažil utéct, utíkali tři, dostali se až do Maďarska, kde je chytli a dostali pětileté tresty.
Na konci 80. let Helena studovala polygrafickou průmyslovku a protikomunistických demonstrací se zúčastňovala už před 17. listopadem, čímž riskovala, že ji vyhodí ze školy.
Helena Vodenková se dostala do médií, pracovala v tiskové agentuře 30 let po sametové revoluci pracuje Helena Vodenková jako jazyková redaktorka, má dceru Kláru, která se angažuje v ekologickém hnutí a spolupořádá zelené demonstrace. Je vidět, že jablko nepadá daleko od stromu.