Igor Matovič je slovenský politik a bývalý podnikatel, zakladatel hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO), od 2010 poslanec slovenského parlamentu, od března 2020 do dubna 2021 předseda vlády Slovenské republiky.
Narodil se 11. května 1973 v Borové (okres Trnava, tehdejší Československo).
Kariéra
Po trnavském gymnáziu absolvoval (1993 až 1998) studium finančního managementu na Fakultě managementu bratislavské Univerzity Komenského. Jeho diplomová práce čelí podezření z plagiátorství.
1997 se stal živnostníkem, 2002 založil společnost RegionPRESS vydávající na celém Slovensku síť regionálních reklamních týdeníků. 2007 ji převedl na svou manželku.
Před 2010 založil občanské sdružení OĽaNO. V parlamentních volbách 2010 figuroval (společně s jeho dalšími členy) na posledních místech kanditátky strany Sloboda a Solidarita (SaS), přičemž on sám se díky preferenčním hlasům dostal ze 150 až na její čtvrté místo, a jelikož partaj získala 12,1 % hlasů stal se poprvé poslancem Národní rady.
Záhy po nástupu do parlamentu se zviditelnil různými mediálními akcemi, např. v září 2010 zaparkoval svůj vůz na přechodu pro chodce na Kamenném náměstí v centru Bratislavy jako protest proti absurditě poslanecké imunity.
Akce a spory s ostatními členy SaS vedly v únoru 2011 k jeho vyloučení z jejího poslaneckého klubu. V listopadu 2011 pak proměnil OĽaNO z občanského sdružení v regulérní politickou stranu.
Před parlamentními volbami 2012 pokračoval v kontroverzních vystoupeních. V únoru uvedeného roku ze 150členné kandidátky odstoupilo téměř 30 osob, dotčených jeho požadavkem, aby absolvovali test na detektoru lži s otázkou, zda v minulosti nevzali úplatek. Ve volbách získalo každopádně OĽaNO 8,55 % hlasů a v novém parlamentu tak mělo 16 zástupců.
Během druhé a třetí vlády Roberta Fica (2012 až 2018) + rekonstruované Petera Pellegriniho (2018 až 2020) se věnoval zejména ostré kritice Fica (1964), skandálům vládní strany SMER-SD a upozorňování na různé nepravosti a údajnou majetkovou trestnou činnost vysoce postavených politiků. K jeho nejznámějším akcím z tohoto období patří například sypání injekčních stříkaček na hlavu poslance Martina Poliačika (1980) v září 2012 (kvůli jeho přiznání se k drogové minulosti), v listopadu 2015 pak poprvé vystoupil v parlamentu v tričku s nápisem „Fico chrání zloděje“.
V parlamentních volbách 2016 OĽaNO získalo 11,02 % hlasů a 19 mandátů. Matovič se záhy znovu politicky sblížil se stranou SaS Richarda Sulíka (1968) a prostřednictvím pravidelných veřejných protestů začal bojovat hlavně proti tehdejšímu ministrovi vnitra Robertu Kaliňákovi (1971).
V srpnu 2016 dostal vysokou pokutu za drobné administrativní pochybení (nepřerušená živnost) z roku 2013, přičemž za tento čin mu hrozila dokonce ztráta poslaneckého mandátu. Na přelomu let 2016 a 2017 se dostal do ostrých sporů s předsedou Národní rady Andrejem Dankem (1974), které přerostly v několik trestních oznámení.
V dubnu 2017 bylo zastaveno jeho trestní stíhání ve věci zatajeného účetnictví výše zmíněné firmy RegionPress z let 2002 až 2004, na nějž upozornil počátkem předchozího roku premiér Fico, dle policie byl již skutek totiž promlčen.
Po vraždě novináře Jána Kuciaka Martiny Kušnírové v únoru 2018 začal pořádat veřejné demonstrace. V únoru 2019 ohlásil úmysl kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu, nicméně v květnu téhož roku se kandidatury vzdal.
V kampani před parlamentními volbami 2020 zaznamenal prudký vzestup podpory svého hnutí, která byla koncem 2019 poměrně nízká. K nejvýraznějším aktivitám jeho kampaně patřily návštěvy francouzského města Cannes, kde natáčel luxusní vilu bývalého ministra za SMER-SD Jána Počiatka (1970).
Kromě toho spustil velké internetové hlasování o podstatných otázkách slovenské společnosti. OĽaNO ve volbách zaznamenalo výrazný zisk 25 % hlasů (= 53 mandátů), což mu umožnilo stát se předsedou nové slovenské vlády. Jmenován byl 21. března 2020 prezidentkou Zuzanou Čaputovou (1973), koalici vytvořil s dalšími třemi stranami.
Jako premiér nastolil nekonvenční způsob oficiální komunikace s veřejností. Neustanovil například žádného mluvčího a ponechal si pouze svůj soukromý profil na Facebooku. Byl kritizován za způsob komunikace neodpovídající státníkovi a používání nespisovných výrazů, případně vulgarismů.
Jím vedená vláda moc převzala v období pandemie covidu-19 a po celou dobu pro ni byl typický naprostý chaos a nekompetentní kroky. Na začátku března 2021 nechal (i přes nesouhlas koaličních partnerů) objednat 200 tisíc dávek neschválené ruské vakcíny Sputnik V. To vyvolalo odpor nejen mezi obyvateli, ale i ve vládní koalici, což spustilo vlnu kritiky, která skončila jeho demisí v témže měsíci.
Křeslo premiéra uvolnil ministru financí a dočasnému ministru zdravotnictví + školství Eduardu Hegerovi (1976), přičemž sám vyjádřil ambici zaujmout křeslo ministra financí v jeho budoucí vládě. Ta se tak v podstatě nerozpadla, pouze došlo k výměně zmíněných politiků na dvou popisovaných postech. 30. března ji Čaputová pověřila výkonem funkce.
V prosinci 2022 další krize vyvrcholila jmenováním úřednické vlády Ľudovíta Ódora (1976), která držela moc až do předčasných parlamentních voleb 30. září 2023.
V kampani před nimi se mj. Matušovič popral s výše zmiňovaným Kaliňákem. V samotných volbách OĽaNO získalo 8,89 % hlasů (= 16 mandátů) a s vysokou mírou pravděpodobnosti skončí v opozici.
Osobní život
S manželkou Pavlínou má dcery Rebeku a Kláru.
Oficiální profil na Facebooku
Oficiální profil na Twitteru
Oficiální profil na Instagramu
Oficiální kanál na YouTube
