Inaugurace Donalda Trumpa

V pondělí 20. ledna 2025 v poledne místního času vyprší dosluhujícímu americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi (1942) funkční období. Na tomto postu jej vystřídá vítěz voleb z listopadu 2024, staronový prezident Donald Trump (1946).

Jeho inaugurace proběhne ve Washingtonu D.C. výše uvedený den. Slavnostní přísaha je naplánována na poledne (18:00 SEČ), po jejím složení se oficiálně stane 47. prezidentem USA.

Program

Inaugurační den zahájí ranní bohoslužba v kostele svatého Jana. Poté se Bidenovi a Trumpovi sejdou u čaje v Bílém domě. Hlavní událostí dne bude Trumpova slavnostní přísaha v Kapitolu, do jehož interiéru se akt přesunul kvůli předpovědi chladného počasí. Po samotném ceremoniálu přednese nový prezident projev.

Následovat bude oficiální rozloučení s odstupujícím prezidentem a loňskou poraženou kandidátkou Kamalou Harris (1964). Poté Trump podepíše první dokumenty a nominace v kapitolském Prezidentském pokoji.

Dále je naplánován slavnostní oběd pro prezidenta, viceprezidenta J. D. Vancea (1984) a členy Kongresu. Nebude chybět ani tradiční prezidentský průvod po Pennsylvania Avenue do Bílého domu s vojenskou přehlídkou. Po dalším podepisování oficiálních dokumentů se nový prezident zúčastní tří inauguračních plesů, přičemž na všech by měl pronést řeč.

Funkční období

To dosavadního prezidenta Bidena, který Trumpa porazil v prezidentských volbách 2020, končí s inaugurací nové hlavy státu. Proces předávání úřadu ale začíná dříve, prakticky krátce po volbách. Úřadující prezident se svým týmem pomáhá plynulému převzetí moci – probíhají setkání s budoucími členy vlády, mj. kvůli seznámení s chodem úřadů. Budoucí prezident má také již po vítězství ve volbách přidělenou ochranku.

Hosté

Inaugurace je sice tradičně klíčová zejména pro vnitrostátní americkou politiku, nicméně Trump dal již před Vánoci jasně najevo, že své druhé uvedení do funkce hodlá pojmout jako velkolepou přehlídku i se zahraničními hosty. Podle informací amerických médií by měli být přítomni i miliardáři Elon Musk (1971), Mark Zuckerberg (1984) nebo Jeff Bezos (1964).

Měli by se jí zúčastnit i bývalí američtí prezidenti Barack Obama (1961), George W. Bush (1946) a Bill Clinton (1946). Poslední dva jmenované doprovodí manželky, Michelle Obama (1964) se však podle vyjádření své kanceláře nezúčastní. Současný prezident Biden i viceprezidentka Harris by dle tradice na ceremonii rovněž měli býti přítomni.

Dorazit by mohli i někteří světoví lídři a politici, přestože jejich účast je na inauguraci amerického prezidenta bezprecedentní. Pozvání obdrželi například argentinský prezident Javier Milei (1970), salvadorský prezident Nayib Bukele (1981), italská premiérka Giorgia Meloni (1977) nebo brazilský prezident Jair Bolsonaro (1955). Čínský prezident Si Ťin-pching (1953) do USA vyšle viceprezidenta Chan Čenga (1954).

Přestože se spekulovalo o tom, že k pozvaným patří také maďarský premiér Viktor Orbán (1963), mluvčí jeho kabinetu toto popřel s tím, že předseda vlády, ani žádný jiný maďarský vládní činitel, pozvánku neobdržel. Na rozdíl od reprezentantů evropské krajní pravice – lídra francouzské nacionalistické strany Znovudobytí Érica Zemmoura (1958) nebo spolupředsedy Alternativy pro Německo (AfD) Tino Chrupalla (1975). Oba pozvání přijali, stejně jako polský expremiér Mateusz Morawiecki (1968) nebo britský konzervativec Nigel Farage (1964).

Českou republiku oficiálně zastoupí velvyslanec Miloslav Stašek (1971) s manželkou. Přítomni budou i zástupci subjektů, které jsou v Evropském parlamentu členy frakce Patrioti pro Evropu, která s americkými protějšky vyjednala pozvánku pro jejich delegaci. Dorazí tak proto předseda Motoristů sobě Petr Macinka (1978) i europoslanec tohoto seskupení Filip Turek (1985), europoslanci za hnutí ANO 2011 Klára Dostálová (1971) a Ondřej Knotek (1984) nebo předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta (1971).