Začátkem března 2023 Petr Pavel (1961) usedne na Pražský hrad jako nově zvolený prezident České republiky. Přitom bude muset absolvovat řadu oficialit, především pak inauguraci, tedy slavnostní ceremoniál, který se tradičně koná ve Vladislavském sále. Jeho program připravuje Kancelář prezidenta republiky.
Proběhne den poté, co skončí mandát Miloše Zemana (1944), tedy ve čtvrtek 9. března 2023 od 14:00 hodin. Budou se jí na společné schůzi účastnit členové Poslanecké sněmovny i Senátu Parlamentu České republiky, stejně jako řada oficiálních hostů, včetně dvou předchozích hlav státu.
V hodinách mezi koncem mandátu Zemana a složením slibu Pavla bude Česká republika bez prezidenta, konkrétně od půlnoci do jeho složení následující den. V této době přecházejí jeho pravomoci na předsedu vlády a předsedu Poslanecké sněmovny.
Slovo inaugurace používali již starověcí Římané při symbolickém přenášení božské síly na nově zvolené augury (kněží či církevní úředníky), kteří odvozovali boží vůli z letu ptáků. Následně lidem radili v nejrůznějších oblastech.
Program
O jeho přesné podobě není zatím zcela jasno. V minulosti ovšem slavnostní akt doznal mnoha změn. Za T. G. Masaryka (†1937) tak stačil slib složený v Národním shromáždění (NS, prvorepublikový parlament), později ovšem přibyla i vojenská přehlídka, která z něj však při poslední inauguraci Zemana roku 2018 vypadla.
Složení slibu
K tomu poprvé došlo 21. prosince 1918, kdy jej složil Masaryk. Tehdy se to ovšem obešlo bez velkých ceremonií a k jeho splnění stačilo říct v danou chvíli pouze slovo “slibuji”.
Zvyk, dle kterého jej prezident při inauguraci přednáší celý, se začal psát 1934 při čtvrtém zvolení Masaryka. Ten ovšem jen krátce předtím prodělal mozkovou příhodu, špatně viděl a zhoršovala se mu i paměť. Celý slib tak zvládl dokončit až s nápovědou.
Šlo zároveň o první volbu, která proběhla v prostorách Vladislavského sálu Pražského hradu, kde ke společné schůzi zasedly obě komory tehdejšího NS. Předtím (a při zvolení Emila Háchy 1938) tento akt probíhal v Rudolfinu, tehdejším sídle NS.
Časy jeho složení se rovněž různily. Jeho aktuální znění, odříkané zpaměti, vypadá takto:
"Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."
Při jeho skládání předsedovi Senátu má nová hlava státu ruku položenou na slavnostním výtisku slibu. Následně jej musí nový prezident stvrdit podpisem na onen výtisk. Poté se sálem rozezní tóny české státní hymny a z Petřína započne slavnostní salva o 21 ranách. Na tu navazuje vytažení standardy nad Pražský hrad a první projev nové hlavy státu.
Vojenská přehlídka
Od posledního zvolení Masaryka se rovněž stala tradicí přehlídka čestné jednotky Hradní stráže. Ta má zdůrazňovat úlohu prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil. Jak již bylo zmíněno, od té doby chyběla jen jednou, roku 2018.
Pro rok 2023 je opět zrušena, nahradí jí velkoplošné obrazovky na 3. nádvoří Pražského hradu, díky nimž bude moci inauguraci sledovat i veřejnost.
Pocta T. G. Masarykovi
První, kdo se vyrazil po zvolení poklonit jeho hrobu, byl Hácha (†1945). Vzdát úctu prvnímu československému prezidentovi vyrazil po zvolení i Klement Gottwald (†1953), jeho komunističtí nástupci ovšem už cestu do Lán neabsolvovali. K této tradici se tak vrátil až Václav Havel (†2011) zvolený v prosinci 1989.
Bohoslužba v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Hácha byl rovněž prvním věřícím člověkem v čele země. Stal se tak i prvním prezidentem, který po svém zvolení zamířil do katedrály na Pražském hradě, kde se na oslavu této události sloužila bohoslužba Te Deum.
I tento krok 1948 zopakoval Gottwald, další komunističtí prezidenti jej ovšem vynechávali a znovu tak na bohoslužbu vyrazil až Havel.
Ani poté se však tato církevní slavnost nestala samozřejmostí. Při svých inauguracích ji vynechal Václav Klaus (1941). Zeman se k ní vrátil a dle všeho se jí plánuje zúčastnit i Pavel.
