Islámský stát, zkratka IS, užívající také zkratky Daiš či Daeš, do 29. června 2014 Islámský stát v Iráku a Levantě, zkratka ISIL, je název radikální islamistické sunnitské teroristické organizace, původně irácké odnože sítě Al-Káidy.
V jejím čele stál Abú Bakre al-Bagdádí (†2019), jenž si přisvojil čestný islámský titul emíra a zmíněné Al-Káidě odmítl poslušnost, přičemž se rozhodl zaměřit činnost IS primárně na území Iráku.
V lednu 2014 proto oznámil na dobytém území v Iráku a Sýrie vznik samozvaného státního útvaru Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS). Islamistické hnutí vyhlásilo v červnu téhož roku tuto oblast za chalífát, který si nárokuje náboženskou autoritu nad všemi muslimy světa + usiluje o vládu nad veškerými jimi obývanými územími. Současně s tím začal Bagdádí pod jménem Ibrahím užívat titulu chalífy.
IS nebyl dosud mezinárodně nikým uznán, neměl vyřešené vztahy se svými sousedy, ani pevné hranice.
Toto teroristické hnutí je známé přísnou interpretací islámu + práva šaría a nechvalně se proslavilo brutálním násilím páchaným na obyvatelstvu. Krutým perzekucím ze strany organizace čelí především příslušníci neislámských náboženských menšin a také ší'itští muslimové.
Kvůli působení v syrské občanské válce (od 2011) se rozrostlo a zesílilo, dle některých komentátorů díky údajné podpoře syrského prezidenta Bašára al-Asada (1965), podle jiných díky angažmá USA.
Příslušníci hnutí pochází z různých zemí. Kromě toho dochází z jeho strany k militarizaci dětí, pokud pak rodiče odmítají vojenský výcvik, musí souhlasit alespoň s přítomností svých synů při výkladu Koránu.
Zapojení do konfliktů
- válka v Iráku (2003 až 2011)
- občanská válka v Iráku (2014 až 2017)
- občanská válka v Sýrii (od 2011)
- druhá občanská válka v Libyi (od 2014, od 2020 příměří)
- vojenská intervence v Jemenu (od 2015) atd.
Historie
Skupinu založil 1999 jordánský džihádista Abú Musab az-Zarkáví (†2006) pod názvem Organizace monoteismu a džihádu.
8. srpna 2014 tehdejší americký prezident Barack Obama (1961) autorizoval letecké údery na pozice IS + humanitární pomoc jezídským uprchlíkům. Cílem útoku byla, kromě prevence genocidy (viz níže), také ochrana amerických zájmů v Iráku. Operace byla později rozšířena kvůli ochraně irácké infrastruktury a letecké podpoře tamní armády.
Po rozšíření úderů byly kurdské a irácké jednotky schopné zvrátit islámistický postup a znovu obsadit Mosulskou přehradu, která je největším vodním dílem v Iráku.
K hnutí IS přeběhlo (podle jeho vysoce postaveného velitele) mnoho členů a bojovníků Svobodné syrské armády, největší protivládní síly v Sýrii, které původně od roku 2013 (dle slov dotyčného) cvičila a vyzbrojovala americká CIA k boji proti Asadovi.
Úpadek
V říjnu 2016 zahájily irácká armáda a kurdské milice za mezinárodní podpory ofenzivu na město Mosul v severním Iráku, největší sídlo v jeho držení, které bylo osvobozeno v červenci 2017. Při bojích zahynulo více než 10 tisíc lidí, podle některých odhadů mohlo zemřít až 40 tisíc civilistů a 700 tisíc obyvatel města přišlo o domovy.
Koncem června 2017 západem podporované kurdsko-arabské jednotky obklíčily Rakku, hlavní město IS, a v říjnu téhož roku jej po dohodě o evakuaci některých zbývajících členů IS osvobodily. Devadesát procent města však bylo zničeno při bojích a náletech Američany vedené koalice (s Velkou Británií a Francií).
Po dobytí Mosulu začalo zatýkání příbuzných džihádistů, které irácká armáda následně sdružovala v uzavřených táborech. Na konci srpna 2017 bylo osvobozeno město Tal Afar. V tunelech pod ním bylo nalezeno i množství manželek islamistů pocházejících ze západní Evropy, mezi nimi i (tehdy) šestnáctiletá Němka Linda Wenzel (2000).
V listopadu 2017 bylo osvobozeno město Rawa, poslední írácké město v držení IS. 23. března 2019 pak ztratil svou finální významnou baštu, syrský Baghúz. V říjnu uvedeného roku byl navíc zabit jeho vůdce al-Bagdádí, kterého zlikvidovalo americké speciální komando.
Po ztrátě iráckých území přešla část bojovníků IS do povstalecké skupiny Bílé vlajky, která je součástí teroristické skupiny Ansar al-Islám.
Územní nároky
IS vznesl nárok na území v Sýrii, Iráku, Egyptě, Saúdské Arábii, Jemenu, Libyi a Alžírsku.
2014 zveřejnil mapu,dle které chce ovládnout severní Afriku, Blízký východ, Španělsko, Balkán, Krym, Kavkaz a část Indie.
Zločiny
Jak již bylo zmíněno, na území islámského chalífátu je údajně přísně dodržováno právo šaría. IS zveřejnil videozáznamy, které ukazují ukřižování mladíků za krádež, ukamenování nevěrné ženy, svržení gayů z městské věže, ale též stětí žen obviněných z čarodějnictví.
Také uveřejňuje videa vražd svých odpůrců, které využívá k zastrašování i propagandě. Mnoho z nich provedl například britský občan Mohammed Emwazi známý jako Džihádista John (†2015).
Brutální zvěrstva Islámského státu: Vojáky upálili zaživa s řetězy kolem krku!
Dopouští se násilí na etnických a náboženských menšinách v Iráku a Sýrii, včetně Turkmenů, Kurdů, křesťanů či šíitů. OSN vyhodnotila jeho útoky na náboženskou menšinu jezídů jako pokus o genocidu. O život jich během masakrů přišlo až 5 000, během následujícího útěku v srpnu 2014 okolo 150 000, tisíce žen a dívek byly znásilněny a odvlečeny do otroctví.
Radikálové z Islámského státu popravili za jeden den 232 civilistů!
V červnu 2014 jeho bojovníci zavraždili 1 700 zajatých šíitských iráckých kadetů u Tikrítu, v listopadu téhož roku povraždili přes 630 příslušníků sunnitského arabského kmene Albu Nimr jako odplatu za jeho podporu irácké vládě, v květnu 2015 pobili 400 lidí po obsazení syrského města Palmýra atd.
Také páchá kulturní zločiny, když ničí starobylé památky s odůvodněním, že jde o pohanské modly, ke kterým lidé vzhlíží místo Alláha. V mosulském muzeu jeho stoupenci zlikvidovali až tři tisíce let staré asyrské a akkadské sochy nevyčíslitelné hodnoty. Vypálili rovněž zdejší knihovnu s 8 000 vzácných svazků i dalších artefaktů. V provincii Anbár pak zničili více než 100 tisíc svazků, část z nich ale propašovali za hranice a prodali.
Teroristické útoky
V červnu 2015 se IS přihlásil k teroristickým útokům proti západním turistům v tuniském letovisku Súsa, dále proti kurdským a levicovým aktivistům v tureckém Suruçu + Ankaře, i k sebevražedným atentátům proti šíitským civilistům v jemenském Saná, libanonském Bejrútu a iráckém Bagdádu.
V říjnu 2015 se přihlásil k umístění bomby na palubu ruského airbusu zříceného na egyptskou Sinaj a o měsíc později k akci v Paříži, které si vyžádaly 130 obětí a více než 350 zraněných.
V lednu 2016 spáchal bombový útok v Istanbulu proti západním turistům a v březnu 2016 v Bruselu s desítkami obětí.
Rovněž se přihlásil k útoku kamionem na vánočních trzích v Berlíně 19. prosince 2016, sebevražednému bombovému útoku v Manchester Areně 22. května 2017, v Katalánsku 17. srpna 2017, ataku na egyptskou mešitu v listopadu téhož roku i tragédii ve Vídni 2. listopadu 2020.
Naposledy má na svědomí útok z března 2024 v koncertní síni ve městě Krasnogorsk na západním okraji Moskvy s nejméně sedmdesáti oběťmi a téměř dvěma stovkami zraněných.
Dabiq
IS vydával kromě jiných tiskovin také anglicky psaný občasník Dabiq. Jeho první číslo vyšlo v létě 2014 během vyhlášení chalífátu v Iráku a Levantě.
Vydání číslo 13 detailně pojednávalo o teroristech z pařížských útoků v listopadu 2015. Přestal být tištěn poté, co Tureckem podporovaní rebelové dobyli severosyrské město Dábik, podle kterého byl pojmenován.
