kde je putin?
Igor Girkin - ruský terorista
Igor Vsevolodovič Girkin, známý také jak Igor Ivanovič Strelkov, je bývalý ruský vojenský důstojník, který do 14. srpna 2014 působil jako vojenský velitel Doněcké lidové republiky (DLR).
Narodil se 17. prosince 1970 v Moskvě (tehdejší Sovětský svaz).
2022 byl nizozemským soudem uznán odpovědným za sestřelení civilního malajsijské holetadla MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014 + v nepřítomnosti odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí.
Byl zastáncem ruské invaze na Ukrajinu, ale později dal mnohokrát otevřeně najevo svůj nesouhlas se způsobem jejího vedení. Opakovaně v této věci kritizoval jak prezidenta Vladimira Putina (1952), tak vedoucí vojenské představitele. Varoval, že pokud nedojde k razantnějšímu postupu, směřuje Rusko k vojenské porážce.
Je rovněž obviněn z válečných zločinů, které spáchal během svého angažování se v konfliktu na východě Ukrajiny.
Kariéra
V letech 1987 až 1992 absolvoval Ruskou státní univerzitu pro humanitní vědy. Následně měl jako dobrovolník odejít z hlavního ruského města bojovat do Podněstří jako dobrovolník.
Už v září 1992 se ovšem do Moskvy vrátil, ale ještě téhož roku odešel na území bývalé Jugoslávie, kde se v rámci ruských dobrovolnických jednotek zúčastnil na straně Armády Republiky srbské konfliktu v Bosně a Hercegovině (do 1995). Některé zdroje mu v při tomto "angažmá" přisuzují spoluúčast na masakrech bosenských muslimů.
Zúčastnil se také první (1994 až 1996) a druhé (1999 až 2000) čečenské války, dle uniklé emailové komunikace byl v letech 1996 až 2013 příslušníkem ruské Federální služby bezpečnosti (FSB), kterou opustil s hodností plukovníka.
V průběhu ruské okupace Krymu (2014) byl jedním z významných organizátorů proruských „domobraneckých sil“, před nimiž se prezentoval jako „emisar Kremlu“. Vůdce samozvané DLR Alexandr Borodaj (1972) jej dokonce pověřil vedením lidových milicí Donbasu.
Právě v tomto období byl obviněn z terorismu a přidán na sankční seznam Evropské unie.
Zbaven všech funkcí byl každopádně v srpnu 2014, údajně na nátlak Kremlu. Vrátil se do Moskvy a prohlásil, že konečnému vítězství ruského lidu zabránili zrádci v okolí Putina, kteří jsou řízeni ze zahraničí.
Sestřelení letu MH17
Stal se podezřelým z toho, že vydal příkaz k sestřelení malajsijského letadla, jež bylo zasaženo 17. července 2014 raketou v Doněcké oblasti. Pozůstalí osmnácti obětí na něj podali v červenci 2015 žalobu o 900 milionů dolarů (asi 22 miliard korun).
17. listopadu 2022 byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí.
Ruská invaze na Ukrajině
Byl jejím zastáncem už v roce 2014. V průběhu času se vůči ruskému postupu stal značně skeptický a vyjadřoval se velmi kriticky na adresu Putina, ministra obrany Sergeje Šojgua (1955) nebo náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova (1955). Jeho vyjádření na síti Telegram, kde má asi milion sledujících (ale i dalších sociálních sítích), přitom často obsahovala posměšky a vulgarity.
Jeho kritika nemířila na válku samotnou, ale na příliš měkký přístup k ní, jak psal např. The Guardian.
V prosinci 2022 po ruských neúspěších např. spekuloval, zda je náčelník Gerasimov kretén, případně nepřátelský agent. V každém případě by podle něj měl být odstraněn a za svá selhání souzen. V lednu 2023 uvedl, že Rusové nerozumí smyslu mobilizace ani invaze. Varoval také před občanskou válkou ve vlasti, která by mohla přinést miliony obětí a úplný rozklad společnosti.
Na 1. výročí útoku konstatoval, že ruská armáda není v současném stavu schopná Ukrajinu porazit a je v horší situaci než před vpádem na území cizího státu. Při té příležitosti vyjmenoval všechna její dosavadní selhání.
Když v březnu 2023 Putin řekl, že Rusko nenapadlo Ukrajinu už po anexi Krymu 2014, protože tehdy nemělo hypersonické zbraně, komentoval to slovy: „Drž hubu, Vladimire Vladimiroviči... Mlč. My se nebudeme stydět, že má země takového prezidenta, ani se nám nebude smát nepřítel.“ O měsíc později vyzval k mnohem agresivnějšímu válečnému postupu, protože jinak podle něj Rusko směřuje k vojenské porážce.
Na konci června 2023, po vzpouře Wagnerovy skupiny, prohlásil, že pokud Putin „nedokáže dosáhnout na vítězství ve válce a napravit současnou situaci v Rusku,“ musí se vzdát moci.
Zatčení
V jeho případě k němu došlo 21. července 2023, moskevský soud na něj uvalil do 18. září vazbu. FSB ho viní z podněcování k extremistické činnosti, v případě odsouzení mu hrozí pět let ve vězení. Veškerá obvinění odmítá a s vyšetřovateli ve věznici nespolupracuje.
Je držitelem řady vyznamenání (získal např. Řád odvahy nebo Suvorovovu medaili).
Osobní život
2014 se oženil se svou sekretářkou (pocházející z Krymu) Miroslavou Reginskou (1993) a to kvůli jejímu těhotenství.
