slovenský prezident
Ivan Korčok je slovenský diplomat a politik, bývalý ministr zahraničních věcí a velvyslanec v USA.
Narodil se 4. dubna 1964 v Banské Bystrici (tehdejší Československo).
V letech 1983 až 1987 studoval na Ekonomické univerzitě v Bratislavě, v letech 1991 až 1995 absolvoval postgraduální studium na Institutu mezinárodních vztahů bratislavské Univerzity Komenského.
1992 začal působit na tehdejším Ministerstvu mezinárodních vztahů Slovenské republiky (SR), v období 1993 až 1996 pracoval jako tajemník velvyslanectví v německém Bonnu. V letech 1996 až 1997 byl mluvčím Ministerstva zahraničních věcí (MZV), 1997 až 1998 působil tamtéž v Odboru analýz a plánování. Na velvyslanectví ve Švýcarsku pracoval 1998 až 1999 jako rada a chargé d'affaires. V období 1999 až 2001 byl zástupcem velvyslance stálé mise při NATO.
2001 až 2002 působil opět na MZV, jako generální ředitel Sekce mezinárodních organizací a bezpečnostní politiky. V letech 2002 až 2005 byl tamtéž státním tajemníkem, 2002 až 2003 pak členem Evropského konventu.
2005 až 2009 působil jako velvyslanec v Německu. Následně byl v období 2009 až 2015 stálým představitelem Slovenska při Evropské unii (EU). V letech 2015 až 2017 byl zmocněncem vlády pro předsednictví SR v Radě EU. 2015 až 2018 působil opět jako státní tajemník na MZV a evropských záležitostí.
V srpnu 2018 byl jmenován slovenským velvyslancem v USA, v září předal své pověřovací listiny americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi (1946).
Po slovenských parlamentních volbách v únoru 2020 byl stranou Sloboda a Solidarita nominován na post ministra zahraničí. Jmenování za člena vlády se uskutečnilo 8. dubna téhož roku.
Rezignaci na funkci oznámil 24. března 2021, o den později prezidentka Zuzana Čaputová (1973) demisi přijala. 1. dubna 2021 byl jmenován ministrem zahraničních věcí ve vládě Eduarda Hegera (1976). 5. září 2022 podal demisi.
V červnu 2023 se o něm začalo hovořit jako o možném kandidátovi na funkci hlavy státu. Kandidaturu oficiálně oznámil v srpnu téhož roku.
Volební průzkumy mu přitom přisuzovaly zisk asi 30 až 35 % hlasů a možnou výhru v prvním kole voleb. Ve druhém kole voleb by nicméně zřejmě prohrál s předsedou strany HLAS-SD Petrem Pellegrinim (1975).
S manželkou Soňou se vzali 1988, mají syny Viktora a Marka.
Ve volném čase jezdí na kole, lyžuje a čte.