Jan Šott je český trestní soudce, známý několika mediálně sledovanými případy.
Kariéra
Vystudoval Právnickou fakultu pražské Univerzity Karlovy, kde 2001 získal titul Mgr., a následně se stal justičním čekatelem.
2006 byl jmenován soudcem Obvodního soudu pro Prahu 5, kde soudil např. ředitele Středočeské galerie Jana Třeštíka (1953) za pokus nelegálního vývozu obrazu Pabla Picassa (†1973) nebo člena tzv. Berdychova gangu Tomáše Půtu za napadení záchranářů. Během tohoto procesu nestandardně povolil přítomnost kamer a mikrofonů po celou dobu líčení.
Nejvíce jej ale proslavila korupční kauza šéfa Věcí veřejných Víta Bárty (1973). V ní ho 2012 nejprve podmíněně odsoudil za podplácení poslanců vlastní strany, tento verdikt ale zrušil poté, co Nejvyšší soud rozhodl, že se na toto jednání vztahovala poslanecká imunita.
V říjnu 2017 se stal soudcem Městského soudu v Praze.
V lednu 2021 rozhodoval o případu úředníka finančního ředitelství Jiřího Junga, kterého odsoudil na devět let vězení za to, že požádal o úplatek 10 milionů korun, za nějž chtěl poskytnout neveřejné informace.
V březnu 2022 mu byla přidělena tzv. kauza Čapí hnízdo, v níž je obžalován z dotačního podvodu bývalý předseda vlády Andrej Babiš (1954).
Poté má Šott přejít na tu část soudu, která se zabývá případy, v nichž bylo proti nepravomocnému rozhodnutí podáno odvolání.
Považují si jej i advokáti, kteří před ním hájili své klienty a prohráli.
