Volby do zastupitelstev obcí 2022 se v ČR uskutečnily v pátek 23. září a sobotu 24. září. Jejich termín byl spojen s prvním kolem voleb do třetiny Senátu.
V Praze a územně členěných statutárních městech voliči vybírali své kandidáty jak do zastupitelstva města, tak zastupitelstev městských částí či obvodů. Kromě hlavního města se jednalo o Brno, Ostravu, Plzeň, Liberec, Ústí nad Labem, Pardubice a Opavu.
Lidé mohli první den volit od 14:00 do 22:00 hodin, druhý od 08:00 do 14:00. Do volební místnosti si museli vzít průkaz totožnosti, buď občanský průkaz, nebo cestovní pas.
Volební systém
Ten je při volbách do obecních zastupitelstev nejsložitějším mechanismem v ČR. Počet volených zastupitelů závisí na počtu obyvatel dané obce a pohybuje se od pěti (v těch nejmenších do 500 obyvatel) do sedmdesáti v Praze.
Před volbami
Strany, hnutí a koalice mohly podávat kandidátní listiny příslušným registračním úřadům do 19. července 2022. Ten pak o registraci kandidátky rozhodl do 6. srpna 2022. Starosta příslušné obce do 8. září zveřejnil (na místě obvyklém) oznámení o době a místě konání voleb. Od 20. září začal platit zákaz zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů.
Ve volbách kandidovalo celkem 195 392 kandidátů, oproti předchozím volbám v roce 2018 téměř o 21 tisíc méně. Nejvíce kandidátek, konkrétně 29, bylo zaregistrováno v obci Hoštálková (okres Vsetín). Na jedno místo na radnici tak připadli zhruba tři uchazeči.
V 1 778 obcích byla zaregistrována jen jedna kandidátní listina a nejméně v 11 obcích volby neproběhly, protože do zastupitelstva nikdo nekandidoval, případně počet kandidátů nedosáhl požadovaného minima.
Průměrný věk kandidátů byl 48 let, dvěma nejstarší bylo shodně 96 let. Zhruba třetinu z nich tvořily ženy.
Průběh hlasování
V komunálních volbách mohou voliči na hlasovacím lístku, kde jsou pohromadě kandidáti všech uskupení, křížky u jejich jmen sestavit své ideální zastupitelstvo, primárně tím ale dávají hlas jejich domovským stranám a hnutím.
Mohou také křížkem označit celou stranu, nebo ji zkombinovat s kandidáty jiných uskupení. Počet křížků ale nesmí být vyšší než počet volených členů zastupitelstva, jinak by byl hlasovací lístek neplatný.
Pokud volič zakřížkoval méně kandidátů, platnost tím neutrpí. Neplatný je ale i v případě, že není zakřížkovaný žádný z kandidátů, strana či hnutí.
Lístky si lidé mohou upravit doma, ve volební místnosti je za plentou stačí vložit do šedé hlasovací obálky, a poté před volební komisí vhodit do volební urny.
Nutno podotknout, že výše popsaný systém je odlišný od kroužkování známého z voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (PS PČR).
Zajímavosti
Opoziční ANO 2011 a SPD je v kampani prezentovaly jako referendum o vládě Petra Fialy (1964) vzešlé z loňských volen do PS PČR.
Tomio Okamura (1972) při nich přitom dokázal, že jako dlouholetý místopředseda PS PČR neovládá Zákon o volbách, když novinářům sdělil, že ke zneplatnění hlasovacího lístku stačí jeho přeškrtnutí a natržení, což není pravda.
Záchranáři v pátek vyjížděli ke dvěma pacientům do volebních místností v Karlových Varech. Šlo o úraz hlavy a kolaps, zranění byli odvezeni do karlovarské nemocnice.
Policisté v souvislosti s volbami řešili také několik incidentů. V jedné z volebních místností na Českolipsku zabavili notebook, který mohl snímat prostor zaplentou.
Oznámení o údajném kupčení s hlasy řešila policie v Ústeckém kraji a také v Brně, kde přijala oznámení, že by v noci na sobotu údajně mohla nastat manipulace s hlasovacími lístky v několika okrscích.
V ostravské části Hrušov nedorazil k urnám žádný z 91 voličů, volební účast zde tak byla 0 %.
Výsledky
Volební účast v celé ČR dosáhla 45,30 %.
Nejvíce hlasů získalo Sdružení nezávislých kandidátů (více než 17 milionů) před ANO 2011 (necelých 17 milionů), které však obdrželo nejvyšší procentuální zisk (16,6 %). Nejcitelnější ztráty z vládních stran utrpěla Pirátská strana.
Praha
Brno
Ostrava
Plzeň
Liberec
Kompletní výsledky
