Korunovace krále Karla III. (1948), krycím názvem Golden Orb (česky Zlaté královské jablko), se konala v sobotu 6. května ve Westminsterském opatství. Kromě něj byla slavnostně prohlášena za královnu rovněž jeho žena Camillla Parker (1947), jejíž titul je královna manželka (alias královna choť), tudíž nemá stejné pravomoce jako její manžel.
Princ Karel se stal králem momentem úmrtí Alžběty II. 8. září 2022 ve smyslu anglické právní zásady „panovník nikdy neumírá“.
Korunovace se zúčastnilo na 2000 oficiálních hostů (včetně hlav států) z celého světa. Oproti korunovaci Alžběty II. jde o čtvrtinový počet, roku 1953 dorazilo přes 8000 lidí ze 129 zemí.
Charakteristika korunovace
Přítomen byl i princ Harry (1984), zatímco jeho manželka Meghan (1981) zůstala s dětmi v USA. Český prezident Petr Pavel (1961) s předstihem oznámil, že s manželkou Evou (1965) nepoletí do Londýna vládním speciálem, ale netradičně běžnou linkou.
Korunovace začala 6. 5. v 6:00 britského času, kdy se v Londýně otevřela místa, odkud mohli lidé přihlížet korunovaci i průvodu. Ten se vydal z Buckinghamského paláce do Westminsterského opatství. Samotný obřad byl naplánovaný na jedenáctou hodinu dopolední místního, tedy 12:00 našeho (středoevropského), času.
Celou akci měl pod palcem Earl Marshal, což je od 1386 dědičná funkce vévody z Norfolku. Aktuálním 18. vévodou je Edward Fitzalan Howard (1956), který měl na starosti platinové výročí královny Alžběty II. a následně i její pohřeb. Celý den na akci dohlíželo na 6000 příslušníků britských ozbrojených složek.
Průběh obřadu
Obřad začal zmíněnou jízdou krále a jeho manželky do Westminsterského opatství. Na rozdíl od Alžběty II. zvolil pár výrazně kratší cestu (2,29 km místo 6,44 km).
Dvojice ji absolvovala v kočáře, který se oficiálně nazývá Státní kočár k Diamantovému jubileu. Má elektrická okna i klimatizaci, poprvé byl použit 2014. Na cestu po korunovaci vedoucí stejnou trasou takový luxus už neměl. Jel totiž ve Zlatém státním kočáře, který je nedílnou součástí britských korunovací už od roku 1831.
Obřad proběhl v prostorách opatství, které je tradičním místem pro korunovaci britských králů od roku 1066. Šlo již o čtyřicátého monarchu zde oficiálně uvedeného do funkce.
Ceremonie měla podle BBC mít pět fází. Jako první proběhlo představení Karla III. lidu a následné provolání „nezpochybnitelným králem“, což měl učinit arcibiskup z Canterbury Justin Welby (1956) na všechny strany opatství. Následně požádal hosty, aby prokázali svou úctu a službu. Na závěr nechybělo zvolání „Bůh ochraňuj krále!“ doprovázené trubkami.
Dalšími částmi byly přísaha a pomazání olejem. Při tom král seděl na dřevěném korunovačním křesle z konce 13. století pojmenovaném po svatém Eduardovi. Dle BBC je považované za nejstarší britský kus nábytku stále používaný pro svůj původní účel. Celkem na něm bylo korunováno už 26 monarchů.
Pod křeslem byl i korunovační kámen skotských králů, takzvaný Kámen osudu, který byl do Londýna dovezený ze Skotska. Eduard I. (†1307) jej dal umístit pod křeslo jako symbol anglické svrchovanosti nad touto zemí.
Zásadním momentem bylo posazení koruny svatého Eduarda, kterou má panovník na hlavě pouze jednou za život, a to během této ceremonie. Je tomu tak i kvůli váze, má přes dva kilogramy a je ozdobena 444 drahokamy. Z opatství odcházel pak s jinou, a to britskou imperiální korunou, které se používá i při otevírání parlamentu.
Nechyběly ani další insignie, královské jablko, korunovační prsten a žezla.
Závěrečným aktem pak bylo usednutí panovníka na trůn, na který může být i vyzdvižen arcibiskupem, biskupy a dalšími představiteli království. Tradicí je i vzdání holdu příslušníky šlechty, kteří by měli před novým králem pokleknout, přísahat věrnost a políbit pravou ruku.
Korunovace a Camilla
Podobný proces, ale kratší čekal i královu manželku. Rovněž byla pomazána, korunována a uvedena na trůn. Nemusela však složit přísahu. Na hlavu jí byla usazena koruna královny Marie, prababičky současného krále (†1953), která ale byla pro účely tohoto aktu upravena.
Původně se spekulovalo, že ve zmíněné koruně bude zasazen i kontroverzní 105karátový diamant Koh-i-Noor. Na ten si dělají nárok Indie, Afghánistán, Pákistán nebo Írán. Buckinghamský palác ale uvedl, že tomu tak nebude.
Kontroverzi vzbudilo i slonovinové žezlo, které měla Camilla držet. Podle kritiků je jeho zapojení do korunovace v rozporu se snahami prince Williama, který bojuje proti obchodování se slonovinou.
Slavnostní róby
V souladu s tradicí oblékli král s královnou chotí dvě různé róby. Robes of State se nosí při příjezdu do Westminsterského opatství, zatímco Robes of Estate oblékne dvojice při odjezdu z něj.
Druhý model už není tak oficiální. Karel III. však měl ještě jeden oděv, do kterého se oblékne během ceremonie. Do těžkých rouch vyrobených ze zlaté látky mu pomáhal jeho nejstarší potomek, princ William. Nešlo však o žádný nový kus vyrobený na zakázku, před ním ho měli na sobě během korunovací Alžběta II., jeho dědeček Jiří VI. (†1952) i pradědeček Jiří V. (†1936).
Jeho manželka přijela do opatství v róbě po zesnulé panovnici Alžbětě II. Oděv z roku 1953 byl vyroben z honosného karmínového sametu. Druhé šaty byly vyrobeny přímo pro ni tak, aby ladily s panovníkovým modelem z fialového sametu. Na obou byly vyšité jím oblíbené květiny, takzvané stračky, a také konvalinky, které měla ráda jeho matka.
Cesta do paláce
Po ceremonii se pár vydal zpět do Buckinghamského paláce. Nově korunovaný monarcha následně pozdravil z balkonu dav před ním.
Vše vyvrcholilo přeletem letounů Red Arrows.
Program dalších oslav
Druhý den se odehrál velkolepý koncert, na němž vystoupili Lionel Richie (1949), Katy Perry (1984), kapela Take That nebo operní pěvec Andrea Bocelli (1958).
Třetí den, zvláštní státní svátek, byl vyhrazen jako charitativní Big Help Out.
Princ Harry bude na korunovaci otce na hanbě. Posadí ho daleko za královskou rodinu
Korunovace hýbe Británií: Trapas s toaleťákem i nová socha Camilly
