Me Too je společenské hnutí, které bojuje proti sexuálnímu obtěžování a zneužívání, a v jehož rámci (nejen) ženy, které byly v minulosti obtěžovány, sdílí své příběhy na sociálních sítích.
Netýká se pouze žen, ale i mužů, lidí různého věku a jakékoliv barvy kůže, nejvíce ovšem těch žijících na okraji společnosti.
Poprvé byla fráze Me Too v tomto kontextu použita aktivistkou a obětí zneužití Taranou Burke (1973) na jejím účtu Myspace roku 2006. Následně se mj. objevila ve více než 12 milionech příspěvcích na Facebooku.
Charakteristika
Podle Burke se hnutí snaží konstatovat, že ti, na kterých se jiní dopustili sexuálního násilí, nejsou sami a neměli by se za to stydět. Tvrdí, že tohoto násilí se dopouští primárně někdo, koho oběti znají, a proto by se měly naučit již od mladých let, že mají právo říct ne sexuálnímu kontaktu od kohokoli, i přes naléhání od autorit či nadřízených, a měly by takové chování nahlásit.
Počátky
Začalo se šířit kvůli kauze producenta Harveyho Weinsteina (1952), který byl obviněn ze sexuálního zneužívání a násilí na desítkách žen, které zaměstnával. Na jeho činy upozornil novinář Ronan Farrow (1987), který za svou reportáž o této věci obdržel 2018 Pullitzerovu cenu.
V říjnu 2017 napsala americká herečka Alyssa Milano (1972) na Twitter: „Pokud by všechny ženy, které byly někdy sexuálně zneužity nebo obtěžovány, napsaly na svou sociální síť „Me too“, možná by si lidé uvědomili závažnost problému.“ Následovaly spousty statusů, mezi nimi například od Gwyneth Paltrow (1972), Jennifer Lawrenc (1990), Ashley Judd (1968) nebo Umy Thurman (1970). Milano též poprvé použila hashtag #MeToo, kterým lidé vyjadřují podporu této kampaně a jímž upozorňují na vlastní zkušenosti se sexuálním násilím. Ten byl na často přeložen do cizích jazyků a tím jej jednotlivé země a kultury aplikovaly do svého konkrétní národního kontextu.
Finanční podpora
Obrovská vlna mířila směrem k charitativním organizacím podporujícím a hájícím ženská práva ve světě.
Vznikl tak mj. Fond na podporu hnutí Me Too (Fund to Support the Me Too Movement and Allies), který založila nadace New York Women’s Foundation. Protože se aféra dotkla i filmového Hollywoodu, přes 300 herců, spisovatelů a režisérů založilo v lednu 2018 fond Time’s Up Legal Defense Fund poskytuje finanční podporu obětem sexuálních zločinů. Necelý rok po založení nashromáždil 21 milionů dolarů. Přispěli mu i některé celebrity, např. herečky Meryl Streep (1949), Reese Witherspoon (1976) a Jennifer Aniston (1969), z nichž každá darovala půl milionu dolarů, herec Mark Wahlberg (1971) pak daroval miliony dva.
O legislativní změny spojené s rozšířením hnutí se postaraly jednotlivé státy USA. V září 2018 Kalifornie, New York a New Jersey kupříkladu přijaly zákon, který zakazuje implementovat do smluv dohody o mlčenlivosti, zahrnující sexuální obtěžování.
Mezinárodní odezva
Ve zbytku světa se setkalo s více smíšenými reakcemi. Kanadský premiér Justin Trudeau (1971) 2018 vyjádřil svou stoprocentní podporu hnutí, a zdůraznil důležitost ženské rovnoprávnosti a liberálních hodnot v kontextu globalizace, ale zároveň se sám stal terčem obvinění z roku 2000 (kauza však k žádnému závěru nevedla).
Ve Francii se hnutí setkalo s okamžitým odporem, ačkoliv ten s postupem času částečně opadl.
Česká republika
Podobně jako v jiných evropských zemích (zejména bývalého východním bloku) se i v tuzemsku nesetkalo s většinovým pochopením. Například bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová (1964) médiím sdělila, že za sexuální obtěžování si ženy často mohou samy a Mee Too je "nafouknutá bublina". Bývalý předseda senátu Jaroslav Kubera (†2020) v tomto kontextu tvrdil, že statistiky ohledně znásilnění v ČR jsou "cíleně přeháněny", a to i přesto, že se většina odborníků shodne na opaku, tedy že se obvykle hlásí jen zlomek celkových případů. Přesto byl v Česku vliv hnutí patrný: 2019 zaznamenala policie největší počet nahlášených případů sexuálního násilí za poslední desetiletí.
V květnu 2021 obvinilo několik žen tehdejšího českého politika Dominika Feriho (1996) ze sexuálního obtěžování a série sexuálních napadení. Paradoxem je, že dotyčný 2017 hnutí sám podpořil.
Dalšími obviněnými vsouvislosti s touto kauzou byli herec Pavel Trávníček (1950) a psychiatr Jan Cimický (1948).
