Severoatlantická aliance (anglicky North Atlantic Treaty Organization – NATO), doslova Organizace Severoatlantické smlouvy je euroatlantický mezinárodní vojenský pakt. Byl založen 4. dubna 1949 podpisem Severoatlantické smlouvy ve Washingtonu (proto je někdy označován za Washingtonský) těmito dvanácti státy: USA, Kanadou, Velkou Británií, Francií, Portugalskem, Belgií, Lucemburskem, Nizozemskem, Dánskem, Norskem, Itálií a Islandem.
Jeho hlavní politickou strukturu tvoří Severoatlantická rada, Výbor pro obranné plánování a Skupina pro jaderné plánování. Těmto orgánům jsou podřízeny výbory řešící specifické úkoly v politické, vojenské a ekonomické oblasti.
Od 1966 sídlí v belgickém Bruselu.
Historie
Na svém počátku byla jen o trochu více než politické sdružení. 1955 v reakci na její vytvoření tzv. východní blok založil pakt označený Varšavská smlouva. Ta však byla po rozpadu sovětského impéria 1991 rozpuštěna.
Začátek Korejské války (1950) Alianci podnítil k rozvoji vojenských struktur. Na konferenci 1952 v portugalském Lisabonu byla zavedena pozice generálního tajemníka, jímž se jako první stal britský baron Hastings Lionel Ismay (†1965). Od října 2014 tuto funkci zastává Nor Jens Stoltenberg (1959).
Její sjednocenost byla narušena během vlády francouzského prezidenta Charlese de Gaulla (†1970), který do úřadu nastoupil 1959. Ten protestoval proti silnému vlivu USA v ní, proto 1966 zařídil odchod své vlasti z vojenských struktur NATO. Kvůli tomu se sídlo organizace přesunulo z Paříže do Bruselu.
Po pádu Berlínské zdi (1989) se poprvé angažovala na mezinárodním poli, konkrétně během války v Jugoslávii mezi lety 1993 až 1995, následně i při konfliktu v Kosovu (1999). Po teroristických útocích z 11. září 2001 byl prvně aktivován smluvní článek 5 o tom, že šlo o atak proti všem jeho členským státům.
Zapojilo se i do výcviku jednotek v Iráku (2004 až 2011) či intervence v Lybii (2011). V prosinci 2002 byla mezi NATO a Evropskou unií podepsána dohoda o spolupráci Berlín plus, která mimo jiné umožňuje EU využívat jeho prostředky i kapacity.
Po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 se začalo spekulovat o nasazení jednotek Aliance přímo na území napadeného státu, což však reálně zůstává pouze v rovině sci-fi.
Členství ČR
1999 se členskými zeměmi NATO staly Česko, Maďarsko a Polsko. Toho roku předal tehdejší ministr zahraničí Jan Kavan (1946) v americkém Independence v Missouri ratifikační listinu své americké kolegyni Madeleine Albright (1937).
Současnost
Aktuálně má 30 členů, nejnovějšími jsou od června 2017 Černá Hora a od března 2020 Severní Makedonie. Hovoří se o jeho rozšíření o Švédsko a Finsko.
Celkové armádní výdaje všech členů tvoří přes 70 % těch celosvětových vojenských. Samotné USA zodpovídají za 43 % z nich, Velká Británie, Francie, Německo a Itálie za dalších 15 %.
Platí dohoda, že členské země mají vynakládat 2 % HDP na svou obranu.
K roku 2020 měly dohromady zhruba 946 milionů obyvatel, což představuje téměř 12 % obyvatel planety Země.
